Sociologický průzkum znalostí středoškoláků o Terezíně a holocaustu

Průzkum ukázal, že rasismus - pokud jde o jeho obsah, existenci, působení apod. - je jednou z idejí, kterou se mladí lidé zabývají, o které přemýšlejí a na kterou si vytvářejí svůj - dílem správný, dílem problematický - názor.

Potvrdilo se především, že část mládeže jde do hloubky a při hledání kořenů rasismu odhalila jeho nesmyslnost. Ukázalo se dále, že řada mladých lidí ztotožňuje rasismus s nacionalismem. Dále se ukázalo, že v současnosti je rasismus posuzován především na základě postoje části veřejnosti k romské problematice. Zároveň se ukázaly se i některé nebezpečné jevy, od sympatií s rasismem až po ztotožnění se s ním.

V následující tabulce jsou zatříděny názory vymezující podle středoškoláků pojem rasismus:

Roztřídit jednotlivé názory do skupin bylo poměrně obtížné, neboť jich bylo velké množství, i když se nevyjádřili všichni respondenti. Vymezit pojem rasismus se pokusilo 51,2 % dotazovaných respondentů. Ti uvedli 1043 názorů, které byly zatříděny (pokud to bylo možné) do výše uvedené tabulky.

Výraznější deficit názorů na to, co znamená pojem rasismus, se projevoval především u respondentů z dělnických domácností a z integrovaných středních škol. Dívky svou definici rasismu formulovaly mnohem častěji než chlapci.

Jak je zřejmé z tabulky, některá vymezení se odlišovala pouze použitím jiných výrazů (např. utlačování podle barvy pleti a vedle toho posuzování podle barvy pleti a jiné). Nepokládáme to však za výrazný nedostatek. Jako zajímavost uvádíme, že se ve vymezení neprojevoval rasismus pouze ve vyvyšování lidí bílé pleti, ale i naopak (viz názory vztah Romové - bílí).

Řada vybraných pokusů o vymezení pojmu rasismus je uvedena v příloze č. 2.

Při zjišťování rozsahu setkání se s projevy rasismu (viz tabulka č. 16) došlo k jistému překvapení. Základní - a podle nás nejdůležitější - zjištění je, že výrazná část respondentů, více než 3/4 z celého souboru, se s projevy rasismu setkala vícekrát. Přitom nejsou patrné téměř žádné rozdíly mezi hochy a dívkami. Rovněž rozdíly mezi respondenty z různých typů škol jsou minimální a nejsou v rozsahu statistické významnosti. Výjimku tvoří respondenti z vyšších odborných škol, kteří jsou ovšem svým podílem v souboru na hranici statistické významnosti. Respondenti z měst údajně přišli do kontaktů s projevy rasismu o něco častěji než respondenti bydlící na vesnici. Rovněž posuzování tohoto jevu se zřetelem na typ domácnosti, ve které respondent žije, ukazuje na minimální rozdíly. Výjimka je u zemědělských domácností, kterých je však v souboru statisticky nevýznamný podíl.

Obdobná situace je u těch, kteří údajně přišli do kontaktu s projevy rasismu pouze jednou ve svém životě. I zde jsou rozdíly mezi hochy a dívkami minimální. Při respektování typu školy je podíl těchto respondentů z integrované střední školy oproti ostatním typům - mimo vyšší odborné školy - výrazně nižší. Rovněž respondenti z vesnice častěji uvedli, že se setkali s projevy rasismu pouze jednou. Pokud jde o typ domácnosti, výrazně nižší počet prvních setkání vykazují respondenti z podnikatelských domácností.

Pouze zhruba desetina respondentů se podle vlastního vyjádření dosud s projevy rasismu nesetkala a další velmi malou skupinu respondentů tento problém nezajímá.

Významnou roli při formování názorů na problematiku rasismu hraje tisk. Ten je v podstatě trojího zaměření:

• seriózně informující, přinášející i analýzy, posudky apod., který tak může velmi účinně působit jako prevence rasistických názorů
• běžný a bulvární tisk, který přináší běžné zprávy o rasistických výstřelcích a může působit jak pozitivně, tak i negativně
• tisk propagující rasismus.

Naším původním záměrem bylo zjistit rozsah zájmu o tisk s tím, že se pokusíme přesvědčit respondenty, aby uvedli, o jaký tisk mají největší zájem. Při předprůzkmu jsme však vůbec neuspěli, a proto jsme se zaměřili jen na zjištění rozsahu zájmu o články s rasistickou tematikou, aniž budeme blíže specifikovat. Podklady jsou uvedeny v tabulce č. 7 v příloze. Podle výsledků se zhruba třetina respondentů zajímá o články s rasistickou tematikou pravidelně, něco více než polovina občas a zbylá část o tyto články nejeví zájem. Zajímavé je, že dívky se zajímají o tuto problematiku pravidelně a o něco častěji než hoši.

Poněkud výraznější zájem byl také zjištěn u respondentů ze středních odborných škol. U ostatních indikátorů nebyly podstatné rozdíly - s výjimkou poněkud vyššího nezájmu, který se projevil u studentů středních odborných učilišť a respondentů z podnikatelských a neúplných domácností. Na této skutečnosti se podepisují ve větší míře hoši než dívky.

Jedním z představitelů rasismu u nás, který se veřejně projevuje zejména svými velmi negativními postoji vůči Romům, je hnutí skinheads. Toto hnutí, i když není ideově sjednocené a existují v něm nejrůznější proudy, se těší právě pro své rasistické postoje podpoře části veřejnosti, i když je tato podpora spíše tichá. Hnutí skinheads nalézá své stoupence a členy většinou mezi mládeží.

Nelze ovšem tvrdit, že podpora hnutí skinheads mezi studenty středních škol je spontánní a většinová. Dokazují to také výsledky průzkumu, kdy se ukazuje, že sympatie s hnutím skinheads projevuje 3,1 % respondentů, občasné sympatie pak 2,8 %. Ovšem sympatie případ od případu vyjadřuje již téměř pětina dotazovaných (19,3 %). Jednoznačně se pak proti tomuto hnutí staví nadpoloviční většina dotazovaných, tj. 57,2 %. Je zde ovšem poslední skupina mladých lidí, středoškoláků, v podstatě každý pátý až šestý, kteří podle svého tvrzení se skinheads spíše nesympatizují, tedy nejsou jednoznačně proti.

Výsledky průzkumu jsou uvedeny v tabulce č. 18 a ukazují nich následující:

• sympatie s hnutím skinheads jsou vyšší u chlapců než u dívek, a to jak bezprostřední, tak i občasné. Dívky zaujímají k tomuto hnutí výrazněji záporné postoje než hoši;
• nejvíce sympatizantů skinheads je mezi respondenty ze středních odborných učilišť, dále ze středních odborných škol, naopak výrazně méně sympatizujících je mezi respondenty z gymnázií;
• respondenti bydlící na vesnici mají k sympatiím ke skinheads poněkud blíže než respondenti bydlící ve městech;
• respondenti ze zaměstnaneckých domácností projevují sympatie s tímto hnutím více než respondenti z ostatních typů domácnosti, ale respondenti z dělnických domácností zaujímají oproti ostatním výrazně nižší záporné stanovisko.

Zajímavý je též vztah mezi sympatiemi ke skinheads a zájmem o články s rasistickou tematikou (viz tabulka č. 18). Zdálo by se, že sympatizanti hnutí skinheades budou mít o tento druh článků značný zájem. Je však téměř totožný s nezájmem o tyto články. Naopak ti, kteří se proti tomuto hnutí staví, mají o uvedené stati výrazně vyšší zájem než sympatizanti. Lze z toho vyvodit, že respondentům patrně jde spíše o získání informací než o načerpání určité ideologie (z těchto článků).

V předchozím oddílu jsme šetřili názory studentů na rasismus a rozsah jejich sympatií k hnutí skinheads. Tyto sympatie se projevují a se zjištěným stavem nelze vyjádřit spokojenost. Dále jsme se pokusili zjistit míru souhlasu studentů s rasistickými názory.

Necelých pět procent respondentů souhlasí plně s prosazováním rasismu, stejný počet spíše souhlasí, něco více než 3 % zaujímají neutrální stanovisko a zbytek, tj. 87,2 %, spíše až zcela nesouhlasí s jeho prosazováním..

Dokladuje to tabulka č. 8 v příloze. Údaje jsou podle našeho názoru velmi zajímavé:

• hoši projevují oproti dívkám výrazně vyšší souhlas s prosazováním rasismu;
• zvlášť výrazně se projevuje tento souhlas na středních odborných školách a na středních odborných učilištích; jedná se v podstatě o každého 13. studenta, který přímo souhlasí s prosazováním rasismu, a o každého 10. studenta, který je spíše pro prosazování rasismu;
• záporně se k prosazování rasismu stavějí dvě třetiny až čtyři pětiny všech dotazovaných;
• podíl nevyhraněných, tedy těch, kteří se stavějí spíše záporně k prosazování rasismu, se pohybuje v rozptylu od 12,1 do 17,7 %.

Přestože celkové hodnocení podle hodnot V-koeficientu v tomto případě vyznívá pozitivně, je podle našeho názoru počet těch, kteří se stavějí kladně k prosazování rasismu, příliš velký. Od souhlasu s prosazováním rasismu je jen krůček k vlastnímu ztotožnění se s rasismem. Výsledky, které jsme v tomto směru získali, jsou varující. Ukázalo se totiž, že více než třetina dotazovaných studentů středních škol se za rasisty buď úplně, nebo zčásti pokládá:

Z celkového počtu se za rasistu pokládá 2,8 % respondentů, tedy vcelku nepočetná skupina. Tato skupina je složena převážně z hochů, studujících především na středních odborných učilištích, bez ohledu na to, zda bydlí ve městě, či na vesnici. Výrazněji jsou zastoupeni respondenti z dělnických a neúplných domácností.

Hoši se k rasismu (zcela nebo částečně) přihlašují častěji než dívky. V případě částečného ztotožnění s myšlenkami rasismu jsou to ve zhruba shodném počtu studenti všech typů škol (s výjimkou vyšších odborných škol). Jejich podíl se pohybuje okolo třetiny, v rozptylu od 31,1 do 34,5 %. Tito respondenti jsou spíše z města, i když bydlící na vesnici jsou zastoupeni čtvrtinovým podílem. Tito respondenti pocházejí ze všech typů domácností, největší podíl je však mezi respondenty z neúplných domácností. Celkový rozptyl je od 27 do 41,5 %.

Antirasisti, odpůrci rasismu a ti, kteří se s tímto hnutím neztotožňují, jsou ovšem celkově ve většině. U hochů je to nadpoloviční většina, u dívek téměř dvě třetiny (69,8 %). Rozdíly mezi respondenty z jednotlivých typů škol jsou vcelku malé; rozptyl činí od 62,2 do 65,7 %, u vyšších odborných škol dokonce 85 %. Jedná se spíše o obyvatele vesnic, i když i ve městech jde o tři pětiny respondentů. Podle typu domácnosti je nejvyšší počet odpůrců rasismu mezi respondenty z domácností podnikatelského typu a nejméně z neúplných domácností. Celkový rozptyl u respondentů podle typu domácností je od 53,6 do 70,3 % (mimo respondenty ze zemědělských domácností, kteří jsou všichni antirasisté, jde však o statisticky nevýznamný počet).

Pro zajímavost jsme hledali spojitost mezi stupněm sounáležitosti s rasismem, zájmem o články o rasismu a také sympatiemi s hnutím skinheads.

Existence vztahu mezi stupněm sounáležitosti s rasimem a zájmem o články s rasistickou tematikou se nepotvrdila. Existuje sice, ale ve značně slabé intenzitě:

Bezprostřední korespondence tohoto vztahu je zřejmá pouze u částečných sympatizantů. Pokud jde o ostatní, půjde spíše o zájem vyvolaný jinými okolnostmi, než jsou sympatie či antipatie s rasismem.

Šetření případných vazeb mezi stupněm sounáležitosti s rasismem a sympatiemi s hnutím skinheads ukázalo na jiné výsledky:

Hodnoty chi2 ukazují na téměř stoprocentní pravděpodobnost existence vztahu, hodnoty Cnorm pak na vysoký stupeň intenzity tohoto vztahu. Zajímavé ještě je, že i část odpůrců rasismu v poměrně značné míře sympatizuje s hnutím skinheads - v podstatě čtvrtina sympatizuje spíše až jednoznačně. Ovšem jde o relativní údaje. V nominálních hodnotách se jedná o menší počet dotazovaných.

Rozsah sounáležitosti s rasismem není patrně ovlivňován články o rasismu, ale tento rozsah ovlivňuje stupeň sympatií k hnutí skinheads, případně stupeň sympatií ke skinheads ovlivňuje rozsah sounáležitosti k rasismu.