Preskoc hlavicku stranky
Terezínská iniciativa: TI | časopis TI
Institut Terezínské iniciativy: ITI | publikace | databáze | uprchlíci | knihovna
start > ITI > publikace > průzkum

Sociologický průzkum znalostí středoškoláků o Terezíně a holocaustu

Názory na rasismus

V současnosti se v naší společnosti výrazně rozšiřují projevy rasismu zaměřené především proti spoluobčanům romské národnosti, v menší míře proti Vietnamcům, Číňanům a do jisté míry i proti některým jedincům z postkomunistických zemí, zejména Ukrajincům. Projevy rasismu nabývají někdy ostrých forem, nejsou prosty násilí a objevily se i oběti na životech.

Proto jsme velkou část našeho průzkumu zaměřili na názory studentů středních škol na rasismus. Kapitola týkající se rasismu obsahuje - na základě výsledků průzkumu - následující okruhy problémů:

  • vymezení pojmu rasismus z pohledu středoškolské mládeže
  • rozsah setkávání se s projevy rasismu
  • zájem o články s rasistickou tematikou
  • rozsah sympatií s hnutím skinheads
  • rozsah sounáležitosti středoškoláků s rasismem.

Pojem rasismus z pohledu středoškolské mládeže

Průzkum ukázal, že rasismus - pokud jde o jeho obsah, existenci, působení apod. - je jednou z idejí, kterou se mladí lidé zabývají, o které přemýšlejí a na kterou si vytvářejí svůj - dílem správný, dílem problematický - názor.

Potvrdilo se především, že část mládeže jde do hloubky a při hledání kořenů rasismu odhalila jeho nesmyslnost. Ukázalo se dále, že řada mladých lidí ztotožňuje rasismus s nacionalismem. Dále se ukázalo, že v současnosti je rasismus posuzován především na základě postoje části veřejnosti k romské problematice. Zároveň se ukázaly se i některé nebezpečné jevy, od sympatií s rasismem až po ztotožnění se s ním.

V následující tabulce jsou zatříděny názory vymezující podle středoškoláků pojem rasismus:

Tabulka č. 15: Pojetí rasismu podle respondentů

názor%názor%
nenávist k jiné rase27,5špatná ideologie4,0
nesnášenlivost k jiné rase21,0rasisté nejsou normální3,2
vyvyšování vlastní rasy15,8vztah Romové - bílí1,8
diskriminace jiné rasy9,0dobré hnutí proti Romům0,8
utlačování podle barvy pleti8,7nezajímá se o to0,4
ponižování jiné rasy6,1neví6,8
jiný protirasistický názor4,8neodpovědělo41,6
posuzování podle barvy pleti4,8n906

celkem < 100 %

Roztřídit jednotlivé názory do skupin bylo poměrně obtížné, neboť jich bylo velké množství, i když se nevyjádřili všichni respondenti. Vymezit pojem rasismus se pokusilo 51,2 % dotazovaných respondentů. Ti uvedli 1043 názorů, které byly zatříděny (pokud to bylo možné) do výše uvedené tabulky.

Výraznější deficit názorů na to, co znamená pojem rasismus, se projevoval především u respondentů z dělnických domácností a z integrovaných středních škol. Dívky svou definici rasismu formulovaly mnohem častěji než chlapci.

Jak je zřejmé z tabulky, některá vymezení se odlišovala pouze použitím jiných výrazů (např. utlačování podle barvy pleti a vedle toho posuzování podle barvy pleti a jiné). Nepokládáme to však za výrazný nedostatek. Jako zajímavost uvádíme, že se ve vymezení neprojevoval rasismus pouze ve vyvyšování lidí bílé pleti, ale i naopak (viz názory vztah Romové - bílí).

Řada vybraných pokusů o vymezení pojmu rasismus je uvedena v příloze č. 2.

Rozsah setkání se s projevy rasismu

Při zjišťování rozsahu setkání se s projevy rasismu (viz tabulka č. 16) došlo k jistému překvapení. Základní - a podle nás nejdůležitější - zjištění je, že výrazná část respondentů, více než 3/4 z celého souboru, se s projevy rasismu setkala vícekrát. Přitom nejsou patrné téměř žádné rozdíly mezi hochy a dívkami. Rovněž rozdíly mezi respondenty z různých typů škol jsou minimální a nejsou v rozsahu statistické významnosti. Výjimku tvoří respondenti z vyšších odborných škol, kteří jsou ovšem svým podílem v souboru na hranici statistické významnosti. Respondenti z měst údajně přišli do kontaktů s projevy rasismu o něco častěji než respondenti bydlící na vesnici. Rovněž posuzování tohoto jevu se zřetelem na typ domácnosti, ve které respondent žije, ukazuje na minimální rozdíly. Výjimka je u zemědělských domácností, kterých je však v souboru statisticky nevýznamný podíl.

Obdobná situace je u těch, kteří údajně přišli do kontaktu s projevy rasismu pouze jednou ve svém životě. I zde jsou rozdíly mezi hochy a dívkami minimální. Při respektování typu školy je podíl těchto respondentů z integrované střední školy oproti ostatním typům - mimo vyšší odborné školy - výrazně nižší. Rovněž respondenti z vesnice častěji uvedli, že se setkali s projevy rasismu pouze jednou. Pokud jde o typ domácnosti, výrazně nižší počet prvních setkání vykazují respondenti z podnikatelských domácností.

Tabulka č. 16 a): Intenzita setkání s projevy rasismu u nás - podle pohlaví

indikátorvícekrátjednounenezajímá se o ton
hoch79,19,89,41,7397
dívka79,210,510,00,3501

Tabulka č. 16 b): Intenzita setkání s projevy rasismu u nás - podle typu školy

indikátorvícekrátjednounenezajímá se o ton
gymnázium79,310,68,81,3233
SOŠ78,012,88,70,5302
VOŠ70,00,025,05,020
integrovaná SŠ82,83,412,11,781
SOS78,910,310,30,5269

Tabulka č. 16 c): Intenzita setkání s projevy rasismu u nás - podle bydliště

indikátorvícekrátjednounenezajímá se o ton
město80,79,09,40,9633
vesnice75,613,210,11,1262

Tabulka č. 16 d): Intenzita setkání s projevy rasismu u nás - podle typu domácnosti

indikátorvícekrátjednounenezajímá se o ton
dělnická77,78,212,91,2118
zaměstnanecká80,711,36,71,3210
podnikatelská81,15,413,50,052
smíšená79,310,410,00,3401
zemědělská60,030,010,00,010
neúplná80,512,27,30,057
celkem78,910,49,61,1905

celkem v každém řádku = 100 %

Pouze zhruba desetina respondentů se podle vlastního vyjádření dosud s projevy rasismu nesetkala a další velmi malou skupinu respondentů tento problém nezajímá.

Zájem o články s rasistickou tematikou

Významnou roli při formování názorů na problematiku rasismu hraje tisk. Ten je v podstatě trojího zaměření:

  • seriózně informující, přinášející i analýzy, posudky apod., který tak může velmi účinně působit jako prevence rasistických názorů
  • běžný a bulvární tisk, který přináší běžné zprávy o rasistických výstřelcích a může působit jak pozitivně, tak i negativně
  • tisk propagující rasismus.

Naším původním záměrem bylo zjistit rozsah zájmu o tisk s tím, že se pokusíme přesvědčit respondenty, aby uvedli, o jaký tisk mají největší zájem. Při předprůzkmu jsme však vůbec neuspěli, a proto jsme se zaměřili jen na zjištění rozsahu zájmu o články s rasistickou tematikou, aniž budeme blíže specifikovat. Podklady jsou uvedeny v tabulce č. 7 v příloze. Podle výsledků se zhruba třetina respondentů zajímá o články s rasistickou tematikou pravidelně, něco více než polovina občas a zbylá část o tyto články nejeví zájem. Zajímavé je, že dívky se zajímají o tuto problematiku pravidelně a o něco častěji než hoši.

Poněkud výraznější zájem byl také zjištěn u respondentů ze středních odborných škol. U ostatních indikátorů nebyly podstatné rozdíly - s výjimkou poněkud vyššího nezájmu, který se projevil u studentů středních odborných učilišť a respondentů z podnikatelských a neúplných domácností. Na této skutečnosti se podepisují ve větší míře hoši než dívky.

Rozsah sympatií s hnutím skinheads

Jedním z představitelů rasismu u nás, který se veřejně projevuje zejména svými velmi negativními postoji vůči Romům, je hnutí skinheads. Toto hnutí, i když není ideově sjednocené a existují v něm nejrůznější proudy, se těší právě pro své rasistické postoje podpoře části veřejnosti, i když je tato podpora spíše tichá. Hnutí skinheads nalézá své stoupence a členy většinou mezi mládeží.

Nelze ovšem tvrdit, že podpora hnutí skinheads mezi studenty středních škol je spontánní a většinová. Dokazují to také výsledky průzkumu, kdy se ukazuje, že sympatie s hnutím skinheads projevuje 3,1 % respondentů, občasné sympatie pak 2,8 %. Ovšem sympatie případ od případu vyjadřuje již téměř pětina dotazovaných (19,3 %). Jednoznačně se pak proti tomuto hnutí staví nadpoloviční většina dotazovaných, tj. 57,2 %. Je zde ovšem poslední skupina mladých lidí, středoškoláků, v podstatě každý pátý až šestý, kteří podle svého tvrzení se skinheads spíše nesympatizují, tedy nejsou jednoznačně proti.

Výsledky průzkumu jsou uvedeny v tabulce č. 18 a ukazují nich následující:

  • sympatie s hnutím skinheads jsou vyšší u chlapců než u dívek, a to jak bezprostřední, tak i občasné. Dívky zaujímají k tomuto hnutí výrazněji záporné postoje než hoši;
  • nejvíce sympatizantů skinheads je mezi respondenty ze středních odborných učilišť, dále ze středních odborných škol, naopak výrazně méně sympatizujících je mezi respondenty z gymnázií;
  • respondenti bydlící na vesnici mají k sympatiím ke skinheads poněkud blíže než respondenti bydlící ve městech;
  • respondenti ze zaměstnaneckých domácností projevují sympatie s tímto hnutím více než respondenti z ostatních typů domácnosti, ale respondenti z dělnických domácností zaujímají oproti ostatním výrazně nižší záporné stanovisko.

Tabulka č. 17 a): Rozsah sympatií s hnutím skinheads v souvislosti s prosazováním rasismu podle pohlaví

indikátorjednoznačněspíše anojak kdyspíše nerozhodně nen
hoch2,44,225,116,052,3397
dívka3,31,714,418,861,8501

Tabulka č. 17 b): Rozsah sympatií s hnutím skinheads v souvislosti s prosazováním rasismu podle typu školy

indikátorjednoznačněspíše anojak kdyspíše nerozhodně nen
gymnázium0,61,911,218,068,3233
SOŠ4,12,716,021,056,2302
VOŠ0,00,05,05,090,020
integrovaná SŠ3,41,712,122,460,481
SOU3,64,131,512,947,9269

Tabulka č. 17 c): Rozsah sympatií s hnutím skinheads v souvislosti s prosazováním rasismu podle bydliště

indikátorjednoznačněspíše anojak kdyspíše nerozhodně nen
město2,62,817,919,557,2633
vesnice3,72,621,213,259,3262

Tabulka č. 17 d): Rozsah sympatií s hnutím skinheads v souvislosti s prosazováním rasismu podle typu domácnosti

indikátorjednoznačněspíše anojak kdyspíše nerozhodně nen
dělnická3,52,431,817,644,7118
zaměstnanecká5,32,612,615,264,3210
podnikatelská2,70,027,010,859,552
smíšená1,72,818,719,457,4401
zemědělská0,00,020,00,080,010
neúplná0,04,912,219,563,457
celkem3,12,819,317,657,2906

celkem v každém řádku = 100 %

Zajímavý je též vztah mezi sympatiemi ke skinheads a zájmem o články s rasistickou tematikou (viz tabulka č. 18). Zdálo by se, že sympatizanti hnutí skinheades budou mít o tento druh článků značný zájem. Je však téměř totožný s nezájmem o tyto články. Naopak ti, kteří se proti tomuto hnutí staví, mají o uvedené stati výrazně vyšší zájem než sympatizanti. Lze z toho vyvodit, že respondentům patrně jde spíše o získání informací než o načerpání určité ideologie (z těchto článků).

Tabulka č. 18: Vztah mezi rozsahem sympatií k hnutí skinheads a zájmem o články s rasistickou tematikou

sympatie ke skinheadszájem o články: anozájem o články: občaszájem o články: necelkem
jednoznačně ano4,91,74,53,1
spíše ano3,72,22,32,8
jak kdy19,118,227,319,2
spíše ne15,019,318,217,6
ne57,358,647,757,4
n34050162903
V-0,638-0,740-0,591-0,692

celkem v každém řádku = 100 %

chi2 = 10,4600

Cnorm = 0,1539

Rozsah sounáležitosti středoškoláků s rasismem

V předchozím oddílu jsme šetřili názory studentů na rasismus a rozsah jejich sympatií k hnutí skinheads. Tyto sympatie se projevují a se zjištěným stavem nelze vyjádřit spokojenost. Dále jsme se pokusili zjistit míru souhlasu studentů s rasistickými názory.

Necelých pět procent respondentů souhlasí plně s prosazováním rasismu, stejný počet spíše souhlasí, něco více než 3 % zaujímají neutrální stanovisko a zbytek, tj. 87,2 %, spíše až zcela nesouhlasí s jeho prosazováním..

Dokladuje to tabulka č. 8 v příloze. Údaje jsou podle našeho názoru velmi zajímavé:

  • hoši projevují oproti dívkám výrazně vyšší souhlas s prosazováním rasismu;
  • zvlášť výrazně se projevuje tento souhlas na středních odborných školách a na středních odborných učilištích; jedná se v podstatě o každého 13. studenta, který přímo souhlasí s prosazováním rasismu, a o každého 10. studenta, který je spíše pro prosazování rasismu;
  • záporně se k prosazování rasismu stavějí dvě třetiny až čtyři pětiny všech dotazovaných;
  • podíl nevyhraněných, tedy těch, kteří se stavějí spíše záporně k prosazování rasismu, se pohybuje v rozptylu od 12,1 do 17,7 %.

Přestože celkové hodnocení podle hodnot V-koeficientu v tomto případě vyznívá pozitivně, je podle našeho názoru počet těch, kteří se stavějí kladně k prosazování rasismu, příliš velký. Od souhlasu s prosazováním rasismu je jen krůček k vlastnímu ztotožnění se s rasismem. Výsledky, které jsme v tomto směru získali, jsou varující. Ukázalo se totiž, že více než třetina dotazovaných studentů středních škol se za rasisty buď úplně, nebo zčásti pokládá:

Tabulka č. 19 a): Rozsah ztotožnění se s rasismem podle pohlaví

indikátor anozčástinenV
hoch5,636,258,2397-0,526
dívka0,629,669,8501-0,693

Tabulka č. 19 b): Rozsah ztotožnění se s rasismem podle typu školy

indikátor anozčástinenV
gymnázium1,934,164,0233-0,621
SOŠ3,231,165,7302-0,626
VOŠ0,015,085,020-0,867
integrovaná SŠ0,034,565,581-0,655
SOU4,133,762,2269-0,580

Tabulka č. 19 c): Rozsah ztotožnění se s rasismem podle bydliště

indikátor anozčástinenV
město2,935,561,6633-0,588
vesnice2,125,972,0262-0,698

Tabulka č. 19 d): Rozsah ztotožnění se s rasismem podle typu domácnosti

indikátor anozčástinenV
dělnická4,730,664,7118-0,600
zaměstnanecká1,333,864,9210-0,636
podnikatelská2,727,070,352-0,676
smíšená2,129,968,0401-0,660
zemědělská0,00,0100,0101,000
neúplná4,941,553,657-0,488
celkem2,832,664,6905-0,619

celkem v každém řádku = 100 %

Z celkového počtu se za rasistu pokládá 2,8 % respondentů, tedy vcelku nepočetná skupina. Tato skupina je složena převážně z hochů, studujících především na středních odborných učilištích, bez ohledu na to, zda bydlí ve městě, či na vesnici. Výrazněji jsou zastoupeni respondenti z dělnických a neúplných domácností.

Hoši se k rasismu (zcela nebo částečně) přihlašují častěji než dívky. V případě částečného ztotožnění s myšlenkami rasismu jsou to ve zhruba shodném počtu studenti všech typů škol (s výjimkou vyšších odborných škol). Jejich podíl se pohybuje okolo třetiny, v rozptylu od 31,1 do 34,5 %. Tito respondenti jsou spíše z města, i když bydlící na vesnici jsou zastoupeni čtvrtinovým podílem. Tito respondenti pocházejí ze všech typů domácností, největší podíl je však mezi respondenty z neúplných domácností. Celkový rozptyl je od 27 do 41,5 %.

Antirasisti, odpůrci rasismu a ti, kteří se s tímto hnutím neztotožňují, jsou ovšem celkově ve většině. U hochů je to nadpoloviční většina, u dívek téměř dvě třetiny (69,8 %). Rozdíly mezi respondenty z jednotlivých typů škol jsou vcelku malé; rozptyl činí od 62,2 do 65,7 %, u vyšších odborných škol dokonce 85 %. Jedná se spíše o obyvatele vesnic, i když i ve městech jde o tři pětiny respondentů. Podle typu domácnosti je nejvyšší počet odpůrců rasismu mezi respondenty z domácností podnikatelského typu a nejméně z neúplných domácností. Celkový rozptyl u respondentů podle typu domácností je od 53,6 do 70,3 % (mimo respondenty ze zemědělských domácností, kteří jsou všichni antirasisté, jde však o statisticky nevýznamný počet).

Pro zajímavost jsme hledali spojitost mezi stupněm sounáležitosti s rasismem, zájmem o články o rasismu a také sympatiemi s hnutím skinheads.

Existence vztahu mezi stupněm sounáležitosti s rasimem a zájmem o články s rasistickou tematikou se nepotvrdila. Existuje sice, ale ve značně slabé intenzitě:

Tabulka č. 20: Vztah mezi zájmem o články o rasismu a rozsahem přihlášení se k rasismu

pokládá se za rasistuzájem o články: anozájem o články: občaszájem o články: ne
ano4,11,46,8
zčásti34,332,325,0
ne61,666,368,2
n34050162
V-0,576-0,649-0,614

celkem v každém sloupci = 100

chi2 = 8,2418 = 99,05006 %

Cnorm = 0,1369

Bezprostřední korespondence tohoto vztahu je zřejmá pouze u částečných sympatizantů. Pokud jde o ostatní, půjde spíše o zájem vyvolaný jinými okolnostmi, než jsou sympatie či antipatie s rasismem.

Šetření případných vazeb mezi stupněm sounáležitosti s rasismem a sympatiemi s hnutím skinheads ukázalo na jiné výsledky:

Tabulka č. 21: Vztah mezi rozsahem sympatií s hnutím skinheads a rozsahem přihlášení se k rasismu

sympatie ke skinheadspřihlášení se k rasismu: anopřihlášení se k rasismu: zčástipřihlášení se k rasismu: nenV
jednoznačně ano25,055,020,0280,050
spíše ano16,777,75,6250,111
jak kdy5,644,450,0175-0,444
spíše ne1,850,947,3159-0,456
ne0,319,780,0519-0,797
celkem2,832,664,6906-0,619

celkem v každém řádku = 100 %

chi2- 150,4519 = 99,995 %

Cnorm = 0,5300

Hodnoty chi2 ukazují na téměř stoprocentní pravděpodobnost existence vztahu, hodnoty Cnorm pak na vysoký stupeň intenzity tohoto vztahu. Zajímavé ještě je, že i část odpůrců rasismu v poměrně značné míře sympatizuje s hnutím skinheads - v podstatě čtvrtina sympatizuje spíše až jednoznačně. Ovšem jde o relativní údaje. V nominálních hodnotách se jedná o menší počet dotazovaných.

Rozsah sounáležitosti s rasismem není patrně ovlivňován články o rasismu, ale tento rozsah ovlivňuje stupeň sympatií k hnutí skinheads, případně stupeň sympatií ke skinheads ovlivňuje rozsah sounáležitosti k rasismu.

Poslední změna: 20. 7. 2000
Kontakt: institute@terezinstudies.cz
Webmaster: www_admin@terezinstudies.cz