Sociologický průzkum znalostí středoškoláků o Terezíně a holocaustu

Splnění zadaného průzkumu vyžadovalo realizaci následujících hlavních úkolů:

• Zpracovat podrobný prováděcí projekt řešení úkolu.
• Vybrat typické okresy (podle vlastní metodiky řešitelského týmu) a příslušné školy, kontaktovat je a zajistit provedení průzkumu.
• Zpracovat příslušné pracovní hypotézy (pracovní hypotézy, které se z větší části potvrdily, nebyly do této publikace zařazeny).
• Provést předprůzkum a na jeho základě dopracovat sociologické techniky.
• Provést průzkum mezi cca 900 respondenty, získané materiály podrobit logické kontrole, zakódovat je a zpracovat pomocí výpočetní techniky.
• Provést analýzu získaných podkladů a zpracovat předkládanou studii.

Při řešení úkolu byly použity následující sociologické metody:

• Metoda terénního výzkumu, zaměřená na sběr materiálu v sociálním terénu, tj. mezi. studenty vybraných středních škol.
• Metoda matematicko-statistická, spočívající ve vyhodnocení materiálů, získaných terénním šetřením pomocí matematicko-statistických metod na I. a II. třídění propočetu chi2, korelačních koeficientů a dalších statistických a sociologických hodnot, potřebných pro analytickou činnost.
• Metoda logické analýzy jako základní analytická metoda při analýzách a formulacích závěrů.

Dále byly použity následující sociologické techniky:

• řízený dotazník jako základní výzkumná technika sběru materiálů, která byla použita na všech vybraných středních školách,
• práce s dokumenty, spočívající jak ve využití některých materiálů, které jsou k dané problematice v současnosti k dispozici, tak ve využití statistických materiálů o školách za účelem propočtu velikosti souboru.

Průzkum byl proveden ve 13 vybraných typických okresech, reprezentujících celorepublikový průměr. Výběr okresů byl proveden podle naší vlastní metodiky, založené na charakteristice okresu podle geomorfologických, demografických a sociálně-ekonomických podmínek. Šlo o okresy (seřazeno podle abecedy): Karviná, Kutná Hora, Liberec, Litoměřice, Mělník, Most, Nymburk, Olomouc, Praha, Prachatice, Rokycany, Ústí nad Labem a Znojmo. Střední školy se dělí na pět typů:

• gymnázia
• střední odborné školy (v tabulkách použita zkratka SOŠ)
• vyšší střední odborné školy (v tabulkách použita zkratka VOŠ)
• integrované střední školy (v tabulkách použita zkratka integr. SŠ)
• střední odborná učiliště (v tabulkách použita zkratka SOU).

Ke zpracování získaných podkladů bylo využito služeb výpočetního střediska firmy VLK - project Olomouc, se kterým řešitelský tým již řadu let spolupracuje. Zpracování bylo provedeno vlastním programem, připraveným pro realizaci akcí obdobného charakteru podle našich požadavků a našeho zadání.

Jak již bylo uvedeno, bylo získáno 906 materiálů od středoškoláků. Kvalita vyplnění byla na poměrně vysoké úrovni, o něco nižší byla zaznamenána u studentů středních odborných učilišť a integrovaných středních škol. Z celkového počtu respondentů bylo 44,2 % chlapců a 55,8 % dívek. Pokud jde o místo bydliště, 70,7 % uvedlo jako trvalé bydliště město a 29,3 % vesnici.

Věková struktura respondentů byla následující:

Převládají - jak je zřejmé - vyšší věkové ročníky, celkový průměr 17,3 roků a téměř polovina osmnáctiletých a starších znamená, že můžeme připustit existenci dílčích životních zkušeností a schopnost posoudit danou problematiku.

Počty respondentů z jednotlivých typů škol jsou uvedeny v následující tabulce:

Se zřetelem na zaměstnání rodičů byla zjištěna následující struktura respondentů:

Jedná se samozřejmě o hrubou strukturu, která je pouze východiskem ke konstrukci určité typologie domácností, ze kterých respondenti pocházejí. Tato typologie byla využita při některých analýzách.

Na základě znalostí zaměstnání otce a matky respondenta byla zpracována následující typologie domácností:

• dělnická domácnost, tj. domácnost, ve které jsou obarodiče dělníky
• zaměstnanecká domácnost, tj. domácnost, kde jsou obarodiče zaměstnanci (učitelé, lékaři a ošetřovatelky, úředníci, technici a další)
• podnikatelská domácnost, tj. domácnost, kde se oba rodiče zabývají podnikáním, bez ohledu na je horozsah
• smíšená domácnost, tj. domácnost, ve které rodiče majírůzné profese
• zemědělská domácnost, tj. domácnost, kde obarodiče pracují v zemědělství
• neúplná domácnost, kdy respondent má pouze otce či matku, resp. některý z rodičů žije odděleně.

Na základě této typologie se ukázala následující struktura respondentů:

Uvedená typologie byla zpracována proto, aby nám umožnila zjišťovat případné rozdíly působení různého prostředí v domácnostech se zřetelem na zaměstnání rodičů.

Následující tabulka zobrazuje začlenění respondentů z jednotlivých typů domácností podle pohlaví:

Ve studii a při analýzách se pracuje s některými hodnotami a pojmy, které jsou samozřejmostí pro sociologa, ale nemusí být známy širší veřejnosti. Z toho důvodu uvádíme ty nejdůležitější (pokud jsou navíc použity ojediněle některé další pojmy, je jejich význam vysvětlen přímo u dotyčného pojmu).

Respondent

je sociální subjekt, s nímž je prováděno sociologické šetření. Jeho konkrétní výběr je předem stanoven podle určitých kritérii (věk, místo bydliště, pohlaví atd.)

I. třídění

je zpracování získaných informací základním způsobem, ve kterém se ukazuje, jaký rozsah - nominální či percentuelní - tvoří jednotlivé odpovědi (např. 55 % z města a 45 % z vesnice apod.).

II. třídění

je zpracování získaných informací se zřetelem na vazbu jednoho jevu na druhý. Toto zpracování umožňuje propočty některých statistických a sociologických hodnot, potřebných k analýzám, jako jsou chi2, korelační koeficienty, V-koeficienty apod. (Příklad.: 28 mužů je z města, 14 z vesnice, 36 žen je z města, 23 z vesnice).

chi2 - chí kvadrát

je statistická hodnota používaná v řadě vědních oborů. S její pomocí můžeme zjistit rozsah pravděpodobnosti existence či neexistence vztahů mezi dvěma jevy, zda tento vztah lze pokládat za významný, či nikoliv. V případě, že byla prokázána statistická významnost na určité hladině, je vždy u tabulek uvedeno, o jakou pravděpodobnost existence vztahu se jedná (např. chi2 = 18,3427 = 97,75 % znamená, že mezi zkoumanými jevy je na 97,75 % pravděpodobná existence vztahu).

Korelace

je statistický pojem obecně zahrnující vzájemný vztah či vzájemnou závislost jednotlivostí. Normovaný koeficient kontingence Cnorm je vypočten a odvozen z hodnot chi2. Nevyjadřuje statistickou významnost sledovaného jevu, ale míru, intenzitu, s jakou spolu oba jevy souvisejí. Nabývá-li hodnot blížících se k 0,00, je tato intenzita nízká, čím více se blíží hodnotě 1,00, tím je intenzita vyšší. Od hodnoty 0,200 lze soudit na střední intenzitu, od 0, 300 na silnější a od 0,400 na silnou intenzitu vztahu mezi oběma jevy.

V-koeficient

je jedním z několika koeficientů k porovnání obsahové hodnoty jednotlivých jevů. Užívá se tam, kde jsou uzavřené možnosti odpovědí (např. ano, nevím, ne) a kdy tyto odpovědi mají lichý počet (např. velmi dobře, dobře, jak kdy, spíše špatně, špatně). Hodnoty se pohybují v rozmezí od +1,00 do -1,00 a lze je vyjádřit následujícím hodnocením:

-1,00 až -0,60

velmi silné negativní hodnocení

-0,59 až -0,40

silné negativní

-0,39 až -0,20

střední negativní

-0,19 až -0,01

nízké negativní hodnocení

0,00 až 0,19

nízké pozitivní

0,20 až 0,39

střední pozitivní

0,40 až 0,59

silné pozitivní

0,60 až l,00

velmi silné pozitivní hodnocení.

Při použití tohoto koeficientu je ovšem nutné brát logicky v úvahu obsah otázky a odpovědí, u kterých se koeficient používá. V některých případech může mít záporné hodnocení pozitivní význam (ve studii je to v řadě případů, např. při otázkách týkajících se rasismu).

Indikátor

je pracovní pojem vyjadřující relativně neměnnou charakteristiku respondenta (pohlaví, věk, místo bydliště apod.).