Dvě knihy o terezínských dětech

Terezin kodomotači kara - načisu ni kakurete dasareta zašši (VEDEM) jori. Tak pro nás exoticky zní název knihy, který v českém překladu znamená přibližně: Poselství terezínských dětí - z časopisu Vedem, utajeného před nacisty.

Jejím vydavatelem je Ičiró Nihei a vyšla letos v červnu v tokijském nakladatelství Šinjóron. Autorka Sačiko Hajaši zde vlastně poprvé seznamuje japonskou veřejnost s tvorbou vězněných židovských dětí. Knize dominují ukázky z Vedem, který dnes patří ke stěžejním literárním dokladům o terezínském ghettu.

Vedem vycházel na jedničce v L 417 týdně od prosince 1942 do června 1944. Zachoval se celý (na 800 stran). Jeho redaktor Petr Ginz vytvořil žánrově vyvážený časopis s úvodníky, zprávami, povídkami, úvahami, poezií a ilustracemi. Ze současného pohledu jsou objevné i reportáže, jež jsou často jediným autentickým svědectvím o událostech a výrazných osobnostech ghetta.

Kniha je koncipována přednostně pro mladé čtenáře. Sačiko Hajaši velmi erudovaně i citlivě přibližuje japonským čtenářům tragédii vzdálené Evropy. Také ukázky z Vedem vybrala tak, aby próza, poezie a ilustrace naznačovaly úplný obrys osudu židovského společenství od nástupu nacismu až po Terezín a vyhlazovací tábory. Autorka se zamýšlí nad odezvou mezní situace v duši chlapců, stojících na prahu dospělosti. Nad podivuhodným utvářením jejich republiky Škid, nad vším, co neztratilo na aktuálnosti ani pro současnou pedagogiku. Se Sačiko Hajaši spolupracoval Jiří Kotouč.

Publikace má 234 stran s četnými ilustracemi.

Téměř zároveň s předchozí japonskou knihou vydalo newyorské nakladatelství Holiday House publikaci Fireflies in the Dark - The Story of Friedl Dicker - Brandeis and the Children of Terezin (Světlušky v noci - Příběh Friedl Dicker - Brandeisové a terezínských dětí). Napsala ji Susan Goldman Rubinová, žijící v Malibu v Kalifornii. Je to autorka převážně biografických knih pro děti a mládež. V tomto svém novém díle dokázala i na spíše malé ploše (48 stran, 60 vyobrazení) výstižně ztvárnit velké téma. Znamenité barevné reprodukce dětských kreseb nám znovu připomínají, že bez podmanivého působení a tvůrčího odkazu malířky a pedagožky Brandeisové by terezínská tragédie nikdy nemohla být tak naléhavě zjevena světu.

Friedl vyučovala v ghettu stovky dětí, jejichž sebeskromnější zachované práce mají přinejmenším hlubokou hodnotu narativní. Ale mezi těmi jejími dívenkami byly i některé zvláště nadané. Ty pak často vytvořily skutečné klenoty dětské kresby, promlouvající nejen za své autorky, ale i hlasem statečné paní učitelky. Opravdu: každá ta půvabná kresba, koláž, výšivka se podobá lístku, který nám přes půl století posílá Friedl Dicker - Brandeisová. Pročítejme si ty lístky pozorně stále znovu a znovu.