Rodina Magedových z USA se rozhodla Markovi, svému Bar micva, uspořádat tento
významný obřad vstupu mezi dospělé Židy na zcela mimořádném místě. V Terezíně. Chtěli,
aby chlapec pochopil, jakou důležitost přikládali Židé svému náboženství i za tak krutých
podmínek, jako byl koncentrační tábor, aby procítil ztráty, které způsobil holocaust, a i proto
přijal závazek žít jako Žid a pokračovat v židovských tradicích.
Obřad se konal v malém přístavku ve dvoře, který v terezínském ghettu sloužil - zřejmě tajně
- jako synagoga, po válce pak po dlouhá léta obyvatelům domu jako skladiště uhlí. Teprve v
nedávné době byly prostory vyklizeny a díky ochotě obyvatel mohou nyní připomínat
návštěvníkům svou bývalou zvláštní funkci. Sylvě Wittmannové z Bejt Simcha se podařilo pomocí několika rituálních
předmětů vytvořit důstojné prostředí a revokovat atmosféru nouzové modlitebny, jakou byla
za války.
Modlitby vedl chlapcův dědeček, přítomna byla rodina, několik přátel a pozvaných hostí,
mezi nimi i dva bývalí terezínští vězni, kteří potom chlapci i rodině ukázali Terezín, položili
kamínek ke stromu terezínských dětí a svým vyprávěním přiblížili smutnou minulost.
Myslím, že není třeba popisovat, jak hluboký zážitek to byl pro nás pro všechny, právě na
takovém místě si připomenout, že přese všechno jsme tu!