Nová expozice Muzea ghetta v Terezíně

První úvahy o vybudování definitivní expozice muzea ghetta spadají do roku 1991, tedy do doby, kdy byla otevřena dosavadní expozice, považovaná za provizorní. Jak už tomu ale často bývá, mnohá provizória mají dlouhou životnost. V případě terezínské expozice je však možno říci, že její ohlas mezi odbornou veřejností i běžnými návštěvníky byl přesto pozitivní.

Hlavním problémem zůstávalo získání potřebných finančních prostředků, a proto byl termín zahájení prací na nové expozici dlouho odsouván. Provizornost expozice se přitom poměrně záhy počala projevovat technickými problémy, především v adjustaci exponátů. To si postupně vyžádalo repasi více než poloviny výstavních panelů, novou výrobu stél s hlavními texty a přepracování úvodní koláže s kresbami Helgy Hoškové. Díky finančním příspěvkům Nadace Terezínská iniciativa a jejího následníka -  Institutu Terezínské iniciativy, bylo postupně možno tyto úpravy expozice provést a pokračovat v přípravných pracích na vybudování expozice definitivní.

Před několika lety byl vytvořen autorský kolektiv, jehož úkolem bylo nejprve vytvoření synopse nové expozice. V uvedeném kolektivu pracovala i řada členů Terezínské iniciativy - Toman Brod, Anita Franková, Anna Hyndráková, Margita Kárná a Miroslav Kárný. Po zpracování a schválení synopse proběhly práce na scénáři, který byl v definitivní verzi dopracován na jaře roku 2001.

Mezitím byla vybudována první část nové expozice. Zabírá levou část přízemí budovy Muzea ghetta a je věnována památce umučených dětí z terezínského ghetta. Návštěvník nachází v jejím prvním sále základní informace o historii terezínského ghetta, ale především o jeho nejmladších obětech. Připomenuty jsou rovněž osudy dětí z dětských domovů, které se nacházely právě v budově dnešního muzea. Tento sál uvádí návštěvníka do celé expozice a předznamenává velký emotivní účinek sálu následujícího, který je koncipován jako místo vzpomínky a pamětní síň nejmladších obětí ghetta. Na panelech v tomto sále nalezneme informace o životě a kulturních aktivitách dětí v ghettu, hlavním výstavním prvkem jsou však jména dětí do patnácti let, které zahynuly buď v Terezíně, nebo po deportaci do míst hromadného vyhlazování na Východě. Motto celého sálu představuje báseň Františka Basse o zahrádce a chlapečkovi, který už nebude, až poupě rozkvete. Dominantu celého sálu pak představuje skleněný objekt se stylizovanou Davidovou hvězdou.

Na přilehlé chodbě jsou vystaveny kresby zachycující vzpomínky dětí z ghetta na život před uvězněním i jejich reflexe života v ghettu.

Na uvedené části stálé expozice budou od konce listopadu navazovat části další, které budou představovat těžiště Muzea ghetta. V průčelí schodiště vedoucího do prvního patra budovy, bude vytvořena velká koláž z kreseb dětí z ghetta, mezi nimiž budou nejvýrazněji zastoupeny kresby Helgy Hoškové. U vstupu do historicko-dokumentární části expozice v 1. patře budovy bude dominantním exponátem otočný válec s protižidovskými vyhláškami a nařízeními. Na stěně pak budou jako motto expozice umístěny dva exponáty: Hitlerovo prohlášení z 30. ledna 1939, v němž prorokoval zničení Židů v příští válce, a tabulka se stanovenými počty obětí konečného řešení židovské otázky v Evropě, projednaná na pověstné konferenci ve Wannsee. V chodbě vedoucí k prvnímu sálu expozice, budou umístěny panely přibližující genezi protižidovské politiky nacistického Německa až do vzniku Protektorátu Čechy a Morava.

První sál expozice je věnován historii terezínského ghetta v chronologickém přehledu, vysvětluje jeho funkce a místo Terezína v konečném řešení židovské otázky. Pomocí dokumentů, fotografií, kreseb i trojrozměrných exponátů zachycuje hlavní události v životě ghetta.

Následující největší sál expozice je věnován různým tvářím všedního dne života v ghettu. Přibližuje jak odbojovou činnost, tak hlad, nouzi o místo, pracovní nasazení, život nejstarších a nejmladších vězňů, systém zdravotní péče, vztah komunit z různých zemí tvořících nucené terezínské společenství i to, co o terezínském ghettu věděl svět. Připomenuta je i specifická úloha kulturních aktivit v ghettu, s nimiž se pak návštěvník může podrobněji seznámit ve specializovaných expozicích umístěných v bývalých Magdeburských kasárnách. Na dvou velkých válcích jsou pak umístěny výňatky ze vzpomínek bývalých vězňů ghetta, které jsou věnovány charakteristickým momentům života vězňů.

Třetí sál expozice přibližuje další osudy těch, kteří byli z terezínského ghetta deportováni do míst vyhlazování a zavražděni, nebo vybráni k pracovnímu nasazení v rámci tzv. Vernichtung durch Arbeit. Součástí tohoto sálu jsou rovněž dvě velké mapy, zachycující jak místa, odkud byly do Terezína vypravovány transporty se židovskými vězni, tak místa, kam vedly další cesty vězňů ghetta v letech 2. světové války. Dominantou tohoto sálu je velká stylizovaná kresba otevřených dveří nákladního vagónu se skupinou židovských vězňů deportovaných do neznáma. K těmto dveřím symbolicky směřují dvě stylizované koleje, vyznačené na podlaze všech tří sálů v 1. patře.

Závěr expozice tvoří tabulky shrnující základní údaje o počtech vězněných a obětí a seznamy transportů do Terezína a z Terezína, umístěné na fotomontáži se symboly Židovského hřbitova v Terezíně a koncentračního tábora Birkenau.

Vytvořením stálé expozice Terezín v konečném řešení židovské otázky 1941-1945 se završuje více než desetileté úsilí o vytvoření uceleného výstavního programu  Památníku Terezín, který bude na úrovni přinejmenším srovnatelné s mezinárodním standardem důstojně připomínat a uctívat památku obětí konečného řešení, ale také napomáhat výchově dnešních mladých lidí k demokracii a odporu proti násilí, rasismu a netolerantnosti.

Slavnostní vernisáž nové expozice se uskuteční 26. listopadu 2001 ve 14.00 hod. v budově Muzea ghetta v Terezíně. Srdečně na ni zveme všechny členy Terezínské iniciativy, jejich rodinné příslušníky a přátele.

Viz též:

•  Vojtěch Blodig: Nová expozice v Muzeu ghetta. Résumé (na stránkách  holocaust.cz).