V úterý 12. června nás navždy opustil náš bývalý spoluvězeň Jaroslav Budlovský. Zemřel po těžké nemoci ve věku 87 let.
Narodil se v Brně 21. května 1914 a tam také absolvoval střední školu a
pozdějí v Praze Techniku
.
V letech 1939 - 1943 organizoval a vedl v Praze na Smíchově přeškolovací kursy pro
židovskou mládež. Na tuto dobu jeho působení dodnes vzpomínají jeho žáci.
V červenci 1943 byl deportován do Terezína a později do Osvětimi -
Birkenau. Od července 1944 jsme v dalším koncentračním táboře, ve Schwarzheide, poznávali, že i v krutých podmínkách si dobrý člověk dokáže zachovat sílu ducha a
může být morální oporou spoluvězňům, s nimiž sdílel 10 měsíců hlubokého pokoření a
strádání. Překonal i nekonečných 19 dní pochodu smrti až do osvobození 7. května
1945.
Po válce se Jaroslav Budlovský stal asistentem na Českém vysokém učení technickém a posléze
profesorem tohoto učení v oboru energetika. Vedle jiných poct byl, jako jeden z mála našich
odborníků, vyznamenám v roce 1978 stříbrnou a v roce 1990
zlatou Felberovou medailí. Dostalo se mu také řady ocenění v zahraničí. Do posledních dnů
svého života pracoval ve svém oboru jako znalec energetiky.
Při jeho těžké nemoci, která jej přepadla v dubnu tohoto roku, se Jaroslavovi dostalo velké
pomoci od Židovské obce v Praze.
Jaroslav Budlovský zůstává s námi v našich vzpomínkách.