První ve třetím tisíciletí

Konal se 22. března. Velký sál Národního domu na Královských Vinohradech zaplnilo 251 členů Terezínské iniciativy. Předsedkyně Dagmar Lieblová zahájila sněm v 10 hodin. Vyslovila radost nad velkým počtem účastníků a vyzvala je, aby povstáním uctili památku těch, kteří již mezi námi nejsou. Byl schválen program zasedání a zvoleny návrhová i volební komise.

Dagmar Lieblová potom přednesla zprávu předsednictva (Zpráva o činnosti Terezínské iniciativy). Hlavní pozornost věnuje našemu nejdůležitějšímu poslání - uchování paměti na oběti holocaustu, působení na děti a mládež, ediční a výstavní činnosti. Zamýšlí se nad sociálními problémy i zahraniční činností, která se rok od roku rozšiřuje.

O pozitivních výsledcích hospodaření informoval Pavel Werner (Zpráva o hospodaření).

Následovalo vystoupení předsedy revizní komise Jaromíra Freunda (Zpráva revizní komise).

O činnosti a plánech Institutu Terezínské iniciativy hovořil Miroslav Kárný. Zabýval se mimo jiné loňským vydáním třetího dílu Pamětní knihy, která je věnována terezínským vězňům z Německa. (Zpráva o činnosti Institutu Terezínské iniciativy).

V diskusi vystoupil nejprve ředitel  Památníku Terezín Jan Munk. Vyzvedl činnost vzdělávacího oddělení a dalších pracovníků při proškolení čtyř set učitelů o holocaustu a o úloze, která v něm byla určena Terezínu. V tomto školení bude Památník pokračovat v letošním roce i za účasti zahraničních odborníků. Součástí působení na děti a mládež jsou i literární a výtvarné soutěže. V Los Angeles je nyní výstava soutěžních prací. Jan Munk poděkoval všem spolupracujícím institucím, zejména Terezínské iniciativě, která v loňském roce financovala zájezdy škol do Terezína. Informoval také o akcích, které se letos uskuteční v Terezíně. Terezínská tryzna se bude konat 20. května, v říjnu se uskuteční setkání u příležitosti 60. výročí prvních transportů do ghett. Bude zveřejněna nově koncipovaná expozice Muzea ghetta, Památník se podílí na přeměně Lidic a české expozice v Osvětimi.

Host sněmu Jakub Čermín připomněl péči ÚV Českého svazu bojovníků za svobodu o ty, kteří přicházeli z koncentračních táborů. Požádal přítomné, aby chápali odboj v celé jeho šíři, to, že v době nacismu trpěly tisíce rodin, a aby se aktivně, v masarykovském duchu, podíleli na současném veřejném životě.

Návrhy volební komise přednesla pak Věra Baumová. Plénum se shodlo na veřejném hlasování a schválilo jednomyslně kandidátky nového předsednictva TI a revizní komise.

Na dotazy Jiřího Pavla ve věci americké právničky, která znovu odmítla zrušit žaloby vůči SRN, a kolik obdrželi právníci, kteří se zabývají naším odškodněním, odpověděl Oldřich Stránský.

Karel Brožík, člen předsednictva žijící v SRN, poukázal na složitost fondu v souvislosti s jeho vznikem. Uvedl, že německé kuratorium, které se sejde 3. a 4. dubna, bude projednávat výhradně otázku tohoto fondu, aby platby mohly započít co nejdříve. Hodnotil také výši a opodstatněnost příjmů zúčastněných amerických právníků. Sněm přivítal zprávu Karla Brožíka, že  Claims Conference bude částky humanitární pomoci vyplácet až do konce života každého z nás, nikoliv jen po dva roky. Uvedl také, že obdržíme další příspěvek ze švýcarského fondu a též Claims Conference je připravena poskytovat nadále finanční částky v sociální oblasti. Vysoce ocenil práci Terezínské iniciativy, řekl, že je nejlepší ze všech podobných institucí.

Po přestávce se ujal slova Oldřich Stránský, předseda Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, i člen diskusního fóra česko-německého Fondu budoucnosti. V úvodu vysvětlil způsob výpočtu výše humanitární pomoci fondu podle délky věznění. Vysvětlil rovněž současné výsledky úsilí o odškodnění za otrockou či nucenou práci z nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost. Doporučil odeslat ze sněmu dopis kuratoriu tohoto fondu, aby výplaty začaly co nejdříve. Miroslav Konečný vznesl dotaz, zda se neztrácejí prostředky na sociální péči od Claims Conference. Doporučil, aby zdravotnická komise Pražské židovské obce a Terezínské iniciativy přehodnotila celou situaci a pokud možno vyplácené částky zvýšila.

Předseda zdravotnické komise Tommy Karas ujistil přítomné, že všechny nároky jsou pečlivě zvažovány. Nevyplacené finanční prostředky jsou na fondu uloženy pro jejich realizaci letos, případně v roce 2002. Hospodaření důsledně kontroluje revizní komise.

Eva Dušková, knihovnice Institutu Terezínské iniciativy, vyzvala přítomné, aby více využívali možností knihovny, která má už 3000 svazků.

Případem tzv. střelnice v Terezíně se zabývala Marta Kotová. Doporučila uspořádat veřejné shromáždění, které by se k této záležitosti vyjádřilo. (Střelnice je již zrušena - pozn. redakce.)

S akcemi, které se uskuteční k 60. výročí prvních transportů, seznámila sněm Anna Hyndráková. Terezínská tryzna se bude konat v neděli 20. května, koncert v Rudolfínu 13.10., klavírní koncert a pásmo Táni Fischerové a Daniela Dobiáše na motivy básní terezínských dětí bude 14.10., v listopadu položíme květiny v Terezíně a v Praze u Parkhotelu.

V další části diskuse se z podnětu Miroslava Kárného ještě podrobněji hovořilo o střelnici v Terezíně. Dagmar Lieblová vysvětlila vzniklou situaci, Hanuš Orlický předložil návrh na usnesení k této záležitosti.

Na dotaz Věry Jílkové odpověděl Jan Munk, že pamětní desky v Terezíně budou umístěny do kolumbária a modlitební místnosti ještě do setkání u příležitosti 60. výročí zahájení transportů.

Pan Fischer se zajímal, kdy bude možné žádat odškodnění za majetkové újmy a upozornil na přemíru letáků a inzerátů na žádosti o odškodnění obětem nacismu z Německa. Jeho otázky zodpověděl tajemník FŽO Tomáš Kraus. Údaje o majetkových škodách soustřeďuje organizace OIM a související propagační kampaň organizuje německá strana z jiných prostředků.

Návrh usnesení přednesl předseda komise Felix Kolmer. Po připomínkách byl schválen a jeho text je rovněž zveřejněn v tomto čísle našeho časopisu (Usnesení sněmu TI).

Dagmar Lieblová pak s přáním brzkého setkání na letošních akcích sněm Terezínské iniciativy ukončila.