Kaufering v roce 2000

V listopadu loňského roku mne moje bývalá žákyně, nyní šéfredaktorka krásného kulturního časopisu, pozvala do Augsburgu. Mám ve zvyku dívat se před každou cestou na mapu a zjišťuji, že asi 35 kilometrů jižně od Augsburgu leží Kaufering, jméno uvedené jako místo úmrtí mého tatínka v koncentračním táboře (nemohu nepřipomenout datum úmrtí - dva měsíce před koncem války).

Po telefonickém rozhovoru se členem městské rady v Kauferingu, panem Seppem, a po jeho dotazu v ústředním archivu v Dachau se dozvídám, že se mu podařilo zjistit, ve kterém z 11 (!) koncentráků v kraji tatínek byl a ve kterém masovém hrobě byl s největší pravděpodobností pochován.

Jedeme tedy do Kauferingu. Pan Sepp se svým kolegou z občanského sdružení Landsberg im 20. Jahrhundert nás - přítelkyni z Augsburgu, mého muže, syna, dalšího příbuzného z Hamburku a mne - očekává v areálu bývalého koncentračního tábora. Překrásný park, paloučky se skupinkami vzrostlých stromů. Tu a tam pomníček. Na nízkých cihlových zídkách, vyznačujících někdejší obrysy lágru, tabulky se jmény příslušníků téměř všech evropských národů. Pan Sepp a gymnaziální profesor dějepisu pan Posset upevňují na zídku tabulku s daty narození a úmrtí mého tatínka mezi dvě další, připomínající dvě jiné oběti, Maďara a Francouze. Některé pomníčky jsou určeny obětem z určité země společně - Rakušanům, Němcům, Polákům, Francouzům, Maďarům a byly vztyčeny za účasti představitelů těchto zemí. Nechybí samozřejmě ani památníček státu Izrael. Jen na český tu přes snahy (i nabídky financování) marně čekají.

Jsme pozváni do domku pana Seppa. Při milém pohoštění vypráví stručně o historii Kauferingu, tábora údajně horšího a krutějšího nežli Osvětim, kde lidé neumírali v plynových komorách, ale hladem a zimou. Průměrná doba, po niž vydrželi vězňové pracovat, nebyla prý delší než 14 dní. Sdružení Landsberg im 20. Jahrhundert i jeho časopis založilo několik zdejších občanů - antifašistů s cílem zachovat archivní materiály, soustřeďovat svědectví lidí, kteří přežili a zveřejňovat je, aby už nikdo nemohl popřít, co se v Kauferingu stalo, ani na to zapomenout.

Nasloucháme otřesnému vyprávění a intenzívně přitom prožíváme pocity smutku, smíření i vděku lidem nové generace, kteří se snaží, aby zveřejňováním svědectví varovali pokolení budoucí.

MUDr. Viktor Lüftschitz, narozen 10. 3. 1897 ve Voticích, zemřel 23. 2. 1945 v Kauferingu.