I po vzniku Muzea ghetta v Terezíně české školy, pokud vůbec
přijížděly do Terezína, pak - nejspíše ze setrvačnosti, navštěvovaly především Malou pevnost.
Úloze Terezína v kontextu osudu Židů v českých zemích za války byla českými školami věnována
malá pozornost. Muzeum ghetta navštěvovali spíše návštěvníci z ciziny. Výrazný nárůst zájmu v
posledních dvou letech má dvě hlavní příčiny.
Dalším podstatným impulsem byla propagační akce pro školy, kterou ve spolupráci se
Vzdělávacím střediskem Židovského muzea uspořádala Terezínská iniciativa s tím, že se na
návštěvách žáků v Terezíně bude finančně podílet. Podmínkou bylo, že se budou řídit programem,
který spolu s výchovnou komisí TI připravilo výchovné oddělení Památníku. Většinou jde o žáky
8. a 9. tříd ZŠ, několik skupin je ze středních škol.
V r. 1999 takto Terezínská iniciativa financovala 30 jednodenních školních
zájezdů (tj. cca 1140 žáků) a 5 pobytových (180 žáků).
V r. 2000 již to bylo 74 jednodenních zájezdů (2815 žáků) a 2 pobytové
(80 žáků).
V letošním roce zájem o zájezdy již převyšuje časovou a prostorovou kapacitu Památníku
Terezín, některé školy si rezervují termíny vzdělávacích programů i na rok dopředu.
Zvláštní pozornost je věnována projektům pro pobytové semináře. Studium je kromě všeobecné
historie ghetta věnováno buď některým významným osobnostem, které zde byly vězněny, nebo
osudu pospolitostí a rodin z regionu školy, nebo také zvláštním aktivitám v ghettu (umění,dětské
časopisy ap.). Tyto skupiny pak zhodnotí návštěvu v Terezíně, ať už v písemné nebo výtvarné
formě, a ve svých školách pořádají výstavky, nástěnky, slovní prezentace a píší příspěvky do
školních časopisů.
Když hovoříme se žáky a sledujeme jejich práce, docházíme k přesvědčení, že tyto školní zájezdy
stojí za vynaložené peníze. Rozhodně je to krok v našem boji s neznalostí, se stále přežívajícími
předsudky a antisemitismem.