Workshop o vzdělávání o holocaustu v Bejt Terezín

Ve dnech 26. až 30. března 2000 se na půdě Bejt Terezín v Izraeli konal mezinárodní workshop věnovaný srovnání různých národních pohledů na vzdělávání o holocaustu. Původním záměrem pořadatelů bylo shromáždit profesionály z celého světa. Tato idea se bohužel - zřejmě především ke značným finančním nákladům - nepodařila. Konference se kromě izraelských účastníků (pracovníků Bejt Terezín, pořadatelské agentury a pozvaných hostů) a tří českých zástupců (M. Frankl, dr. Munk a doc. Blodig) zúčastnila velká německá skupina organizovaná Bundeszentrale für politische Bildung. Skladba účastníků byla proto bohužel do značné míry nevyvážená a neposkytovala nutné spektrum pohledů.

Na workshopu byla přednesena řada zajímavých příspěvků od předních izraelských odborníků na vzdělávání o holocaustu, ale též psychologa, umělců, televizního komentátora, kulturní kritičky... Všichni tito účastníci se zabývali především tím, jak fenomén holocaustu reflektuje izraelská společnost a jakou roli hrál a hraje v izraelské identitě a jejích proměnách. V poslední době lze v izraelské veřejnosti pozorovat živější zájem o holocaust. To souvisí především s klesajícím vlivem dosud dominantní sionistické ideologie, která se hlásila k těm Židům, kteří kladli aktivní odpor a naopak opomíjela většinu ostatních obětí konečného řešení. Vztah k holocaustu je tak dnes do značné míry výrazem sebereflexe izraelské společnosti. Někteří přednášející - především dr. Yair Auron - kritizovali uzavřenost izraelského pohledu pouze na vlastní - židovské - dějiny, a to i ve vztahu k výuce holocaustu. Značnou kritiku si také vysloužily hromadé výlety izraelských školáků do polských koncentračních táborů - ne ani tolik kvůli myšlence samotné, ale především kvůli nedostatečně propracované koncepci.

Značná pozornost byla na workshopu věnována možnosti využití moderních elektronických médií při výuce o holocaustu. Například ředitelka Bejt Terezín Anita Tarsi představila internetový program využívaný ve školách k interaktivní výuce o holocaustu. Žáci si na internetové stránce Bejt Terezín sami vybírají téma, kterým se chtějí zabývat, a hledají k němu materiály. V kterékoli fázi tohoto procesu se mohou e-mailem obrátit na pracovníky Bejt Terezín s jakýmikoliv otázkami. Bylo také prezentováno několik vzdělávacích CD-ROMů, především připravované CD Jad Vašem o osudech Židů bezprostředně po holocaustu.

Pracovní sezení - podle mého názoru - znovu doložila nutný rozdíl v přístupu ke vzdělávání o holocaustu v Izraeli a v ostatních zemích. Pro izraelské žáky a studenty je holocaust jevem, na němž hledají především své vlastní kořeny, svůj původ. Chtějí vědět, jak jejich předkové v této době žili, co si mysleli a jak reagovali na různé - často extrémní - situace. Historie zemí, v nichž se tyto děje odehrávaly, je bohužel již tolik nezajímají. V ostatních zemích, ať již v Německu či u nás, je hlavním úkolem zasadit konečné řešení do kontextu dějin dotyčné země a národa. Tento rozdíl v základní orientaci výuky o holocaustu však neznamená, že není možné se inspirovat a že by nebylo možné využívat některé učební materiály vytvořené v Izraeli.