Od 20. dubna 1945 začaly do terezínského ghetta proudit evakuační transporty se zuboženými
vězni z dalších koncentračních táborů. M. Poloncarz v tomto článku předkládá výsledky svého
výzkumu založené na zpracování a vyhodnocení databáze vězňů z evakuačních transportů. Na
základě získaných údajů vyhodnocuje věkovou strukturu, úmrtnost, státní příslušnost a další
rysy této skupiny terezínských vězňů. Pokouší se též získat přehled o jednotlivých evakuačních
transportech, které nebyly ve zmatku na konci války přesně evidovány, a o táborech, odkud
byly vypraveny. I přes nedostatečnost některých pramenů a údajů o části osob a obtíže s
přesným vymezením skupiny vězňů z evakuačních transportů se autor přiklání spíše k vyššímu
odhadu jejich počtu - tedy zhruba 15 000 osob.