| Terezínská iniciativa: | TI | časopis TI |
| Institut Terezínské iniciativy: | ITI | publikace | databáze | uprchlíci | knihovna |
Tématem projektu jsou osudy tisíců židovských uprchlíků, kteří pod tlakem rasové politiky uskutečňované nacistickým Německem nejprve utíkali do českých zemí a posléze odtud do dalších států. Předmětem výzkumu bude jak uprchlická a vystěhovalecká politika československých úřadů vůči židovským uprchlíkům z Německa, Rakouska či odtržených území, tak i opatření, která v této oblasti realizovala po 15. 3. 1939 okupační a protektorátní správa. Nedílnou součástí výzkumu bude i zachycení vlastních snah Židů o emigraci z českých zemí, jež zesílily po okupaci pohraničí a především po vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava.
Aspekty imigrace a emigrace z českého území jsou vzájemně propojeny a nelze je oddělit,
neboť pro mnohé Židy, kteří našli na českém (československém) území před rokem 1938
útočiště, se později toto útočiště proměnilo v past, z níž se snažili za každou cenu uniknout.
Stejně tak státní orgány i pomocné organizace se - nakolik lze z dostavadního výzkumu
soudit - snažily v první řadě zajistit emigraci cizích
Židů.
Omezování volného pohybu osob a zpřísňování uprchlické politiky se po první světové válce stalo celoevropským, ne-li celosvětovým, problémem. Různá zákonná a administrativní opatření jednotlivých států ztěžovala přechod hranic a pobyt cizinců na jejich území. Tato opatření, jakkoli nepříjemná pro všechny uprchlíky, se ukázala být rozhodujícím faktorem pro Židy prchající před nacistickou antisemitskou politikou. Ani tváří v tvář nacistickému pronásledování nepřehodnotily evropské a další státy svou restriktivní uprchlickou politiku. V mnoha případech jejich politika vůči uprchlíkům nabírala antisemitské rysy.
Jak se tyto tendence projevovaly v československé uprchlické politice? Jakým způsobem Československo jednalo s židovskými uprchlíky, především z Německa a Rakouska? Jaké bylo postavení těchto uprchlíků v Československu? Jaký postoj zaujaly úřady tzv. druhé republiky vůči Židům prchajícím před pronásledováním z obsazeného pohraničí? Jak se odvíjel osud těch, kteří po okupaci utíkali z tzv. Protektorátu? Jak problematiku židovských uprchlíků vnímala česká společnost? Jakým způsobem byla využívána v propagandě českých antisemitů? Na tyto otázky bychom v rámci předkládaného projektu rádi odpověděli.
Téma židovských uprchlíků do a z českých zemí v letech 1933-1945 nebylo dosud ze strany historiků komplexně zkoumáno: dosavadní práce se soustředí buď na témata pokrývající pouze zlomek této složité problematiky, nebo - což je nejtypičtější - na osud významných osobností-uprchlíků z řad známých umělců či politiků. Ve středu zájmu realizátorů předkládaného projektu stojí naopak:
Předkládaný výzkumný projekt logicky zapadá do snahy Institutu Terezínské iniciativy o zmapování osudů českých Židů v období holocaustu. V předchozích fázích byly především zkoumány osudy Židů deportovaných z Čech a Moravy a dalších terezínských vězňů. Výsledky těchto prací jsou vtělovány do řady Terezínských pamětních knih. V návaznosti na tento výzkum se Institut Terezínské iniciativy snaží sbírat údaje o Židech, kteří nebyli deportováni, ale byli zatčeni či se uchýlili do ilegality. Posledním významným kamínkem z mozaiky osudů Židů v českých zemích tak zůstává otázka uprchlíků.
Předkládaný projekt sleduje tři - vzájemně propojené - cíle, z nichž každému odpovídá jiný typ výstupu:
1. historický výzkum a příprava publikace: Výzkum daného tématu na základě archivních a tištěných pramenů a vzpomínek, příprava publikace shrnující výsledky tohoto výzkumu. Podrobnější popis jednotlivých témat, na něž bude historický výzkum orientován, viz níže.
2. sběr dat: Systematický sběr osobních dat o uprchlících, jejich zanášení do databáze Institutu Terezínské iniciativy, zjišťování jejich dalších osudů a statistické a demografické vyhodnocování získaných informací. Díky tomu bude Institut Terezínské iniciativy schopen lépe poskytovat příbuzným i badatelům informace o dosud nezmapovaných osudech pronásledovaných Židů.
3. pedagogické výstupy: Vzhledem k tomu, že uprchlická politika
je stále aktuálním tématem a má pro mladou generaci velkou vypovídací hodnotu, budeme
usilovat o zhodnocení výsledků výzkumu ve vzdělávacím procesu. Především budeme
zveřejňovat vybrané příběhy uprchlíků a dokumenty, které mohou být učiteli využívány při
výuce. Tyto materiály budou umístěny na vzdělávacích internetových stránkách o holocaustu
na www.holocaust.cz. Zároveň pro tyto internetové stránky připravíme stručnou
prezentaci, jež bude zachycovat situaci židovských uprchlíků ve zkoumané době.
Kombinací těchto tří cílů chceme přispět k připomenutí této dosud opomíjené skupiny obětí holocaustu.
Celkový projekt se bude zkládat z řady vzájemně propojených témat a výzkumných úkolů.
1. Československá uprchlická politika ve 30. letech: Nedostatek studií k tomuto tématu vede k nutnosti prozkoumat v rámci projektu zákonné podklady a praktické provádění uprchlické politiky v Československu se zvláštním ohledem na české země. Jedním z podtémat bude analýza plánů z roku 1937 na koncentraci uprchlíků z Německa ve čtyřech venkovských okresích a jejich antisemitského podtextu. Sledovány budou dále případné změny přístupu v souvislosti s tzv. anšlusem Rakouska v březnu 1938, který vyvolal rozsáhlou vlnu židovských uprchlíků, a československé postoje na konferenci v Evianu v červenci téhož roku. Analyzovat budeme reakce na mnichovskou dohodu a jí vynucenou vlnu židovských i nežidovských uprchlíků z okupovaného pohraničí a vznik a činnost Ústavu pro péči o uprchlíky, který byl při Ministerstvu práce a sociálních věcí založen na pomoc uprchlíkům z odtržených území.
2. Židovští uprchlíci v českých zemích od roku 1933 od mnichovské dohody: Cílem bude analyzovat vlny židovských uprchlíků z Německa, Rakouska, ale též z dalších zemí, jejich početnost a strukturu. Budeme zjišťovat, jakým způsobem do Československa přicházeli, jaký byl jejich právní statut i podmínky života. Podle možností budeme v databázi ukládat jejich osobní data.
3. Židovští uprchlíci z okupovaného pohraničí: Především době po okupaci pohraničí (ale i před ní) a po tzv. křišťálové noci prchaly tisíce Židů do vnitrozemí. Podobně jako u uprchlíků z Německa a Rakouska budeme analyzovat jejich počet, složení, stejně jako místa a podmínky života a sbírat jejich osobní data. Zvláště se budeme soustředit na případy vracení Židů prchajících ze Sudet do vnitrozemí a zkoumat jejich četnost.
4. Činnost pomocných organizací: Budeme zkoumat činnost organizací zaměřených na pomoc uprchlíkům, podmínky, v nichž tyto organizace pracovaly a možnosti i limity jejich spolupráce se státními orgány.
5. Česká společnost a židovští uprchlíci: Na základě archivních a tištěných pramenů budeme zkoumat reakce české společnosti, politických stran, různých organizací i jednotlivců na pobyt židovských uprchlíků v českých zemí. Zabývat se budeme také způsobem, jakým toto téma využívaly antisemitské organizace a listy.
6. Židovské organizace a židovští uprchlíci: Budeme analyzovat rozdílné reakce různých skupin uvnitř židovského obyvatelstva v českých zemích na příliv židovských uprchlíků. Především si budeme všímat postojů sionistů a českých a německých asimilantů.
7. Emigrace a reemigrace z českých zemí před okupací: Velké
části židovských uprchlíků do českých zemí se ve 30. letech podařilo vycestovat dále z
Československa do dalších zemí. Především po mnichovské dohodě se o emigraci z českých
zemí snažili uprchlíci ze Sudet i Židé z vnitrozemí
. Předmětem
výzkumu bude, kolika z nich se včasná emigrace zdařila, jakými cestami a do jakých zemí
vycestovali. Dále budeme analyzovat složení této skupiny emigrantů. Zároveň bude třeba
zkoumat politiku československých úřadů a jejich postoje vůči emigraci Židů.
8. Vystěhovalectví po okupaci: emigrace Židů a okupační a protektorátní správa: Po okupaci se prudce zvýšila snaha židovských obyvatel českých zemí o emigraci. Budeme zkoumat, jakým způsobem okupační správa vystěhovalectví Židů ovlivňovala, jakým způsobem jej začleňovala do celku své protižidovské politiky. Budeme se zabývat vznikem a činností Zentralstelle für jüdische Auswanderung. Klást si budeme též otázku, jakým způsobem po okupaci modifikovala svou politiku vůči židovskému vystěhovalectví česká protektorátní správa a jakým způsobem se začlenila do tohoto aspektu nacistické protižidovské politiky.
9. Židovské organizace a organizace vystěhovalectví po okupaci: Všechny židovské organizace si po okupaci uvědomily vážnost nebezpečí a podporovaly a organizovaly vystěhovalectví Židů z českých zemí. Budeme se soustředit na aktivity židovských obcí, reakce sionistů a českých asimilantů a různých skupin zoufale připravujících emigraci.
10. Emigrace do Palestiny: Zvláštní pozornost si zaslouží otázka emigrace do Palestiny. Budeme se zabývat činností Palestinského úřadu a především otázkou nelegálního vystěhovalectví do Palestiny, tzv. Alija Bet, kterou organizoval především revizionistický proud sionistického hnutí.
11. Emigrace do dalších zemí: Budeme dokumentovat pokusy různých skupin i jednotlivců o vystěhování do dalších zemí a sledovat jejich úspěšnost.
12. Emigranti v pasti: Podle možností budeme sledovat další
osudy emigrantů a především si klást otázku, kolik z nich bylo později nacistickým konečným řešením židovské otázky
dosaženo v cílových
zemích. To se týká jak německých, rakouských a dalších emigrantů do českých zemí, z nichž
řada byla později odtud deportována, tak i uprchlíků z českých zemí, z nichž mnozí byli
dopadeni a deportováni odjinud, např. z Francie.
Prameny, jež budou předmětem výzkumu, lze rozdělit do čtyř skupin:
1. archivní prameny: Budeme využívat především fondy úřední provenience: Ministerstvo vnitra, zemské úřady, policejní prezidia, Ústav pro péči o uprchlíky, Úřad říšského protektora, Československý pomocný výbor pro uprchlíky v Paříži, Československý červený kříž v Londýně, Ministerstvo sociální péče v Londýně, dále archiv Židovského muzea v Praze, ze zahraničních archivů především archiv Jad vašem a Bejt Terezín.
2. tištěné dobové prameny: Metodou sondy budeme zkoumat reakce na vlny uprchlíků v českém tisku a publicistice ve třicátých letech. Zároveň budeme analyzovat postoje židovských listů k této otázce.
3. vzpomínky: Vzpomínky představují jeden z nejvýznamnějších a dosud nedostatečně využitých pramenů. Budeme čerpat především ze sbírky vzpomínek uložené v Židovském muzeu v Praze, kterou budeme doplňovat materiály z archivu Jad vašem a Bejt Terezín.
4. odborná literatura: Dále budeme využívat zahraniční odbornou
literaturu týkající se uprchlické politiky a jejího vztahu ke konečnému řešení
židovské otázky
. Knihy, které v českých knihovných nejsou přístupné a které v
rámci projektu zakoupíme, budou ukládány v knihovně Institutu Terezínské iniciativy a tak
zpřístupněny i dalším zájemcům o tuto problematiku.
Na období od 1. července do 31. prosince 2002 je projekt podpořen grantem Nadačního fondu obětem holocaustu. V současnosti hledá Institut Terezínské
iniciativy další možnosti finančního zajištění projektu.