Skip to main content
Terezin Initiative: about TI | newsletter TI
Terezin Initiative Institute: about TII | publications | database | refugees | library
home > about TI > newsletter TI > memorial nr. 1941-2001

Weilův žalozpěv za 77 297 obětí

Kdo může najít popel těch, kdož pocházeli z mé rodné země a jichž bylo 77 297 ?

A hrstka těch, kdož přežili, vidí stíny, stíny svých blízkých, nepohřbených, jichž popel se smísil s hlínou. Mlčenlivě stojí stíny jako výčitka a stráž.

(Z Weilova Žalozpěvu za 77 297 obětí)

K 60. výročí prvních transportů Židů z Čech a Moravy do nacistických koncentračních táborů byla souborem nově vzniklého Divadla Miriam nastudována a v rámci vzpomínkových slavností na ŽNO v Praze v pondělí 15. října odpoledne uvedena scénická úprava básnické prózy Jiřího Weila Žalozpěv za 77 297 obětí.

Představili se v ní Ester Janečková, Elena Strupková, Rudolf Kvíz a Petr Traxler (hudba).

Členka souboru Divadla Miriam, 28letá Ester Janečková, absolventka DAMU a matka dvou synů, o své práci na této inscenaci napsala:

Mám strach, abychom pro ostré slunce nezapomněli na stíny. Nesmíme zapomenout na bolest těch, kdo zůstali opuštěni, na samotu a prázdnotu, se kterou se i po šedesáti letech probouzejí. Na výčitku, kterou pocítí vždy, když si vzpomenou na své bratry a sestry, manžela či manželku, rodiče, děti, přátele...

Rudolf Kvíz, člen souboru Divadla Miriam.

Když jsem poprvé četla text Weilova Žalozpěvu, nedokázala jsem dočíst do konce. Chtělo se mi od něho utéct. Měla jsem Weilovi za zlé, že mi ubližuje. Jako by doktor Mengele rozhodoval o mých vlastních dětech, jako by Robert Kaufman byl mým manželem, Růžena Hekšová mou matkou a Adolf Horovic mým otcem.

Většina mladých lidí žije pouze přítomností s pohledem upřeným vpřed. Když už myslí na minulost, zaměří se na svých prožitých dvacet let a zvažuje, co bude lukrativnější, jestli stát se právníkem nebo zedníkem. Jsou k tomu často vedeni svými rodiči, kteří mají ze své minulosti komplex. Možná byli komunisty a nevědí, jak si to omluvit, možná se nechali zlomit minulým režimem nebo mají prostě jen vztek, že nemohli jezdit nakupovat do Německa.

Ester Janečková.

Měla jsem to štěstí, že jsem byla vychovávána jinak. Často jsem slýchala o svých předcích, o jejich odvaze i strachu ze smrti, který byl většinou velmi opodstatněný. Vždyť byli rasou určenou k vyhubení!

Moc bych si přála, aby naše představení dokázalo především mladým divákům zprostředkovat pocit, jaký jsem zažila já při prvním čtení Weilova Žalozpěvu.

Když jsme toto představení letos v září hráli pro studenty gymnázia v Benešově, byla jsem mile překvapena jejich reakcí. Byli publikum velmi vnímavé, citlivé, dychtivé po informacích a zároveň plné dojetí. Naplnilo mě to obrovskou nadějí a vírou. Věřím, že i dnes existuje dost lidí, kteří nechtějí zapomenout, lidí, kteří v sobě cítí výčitku a touží po nápravě. Lidí, kteří dokáží milovat. A právě pro ty chceme hrát Weilův Žalozpěv za 77 297 obětí.

Inscenace Weilova Žalozpěvu za 77 297 obětí je na stálém repertoáru Divadla Miriam, ul. Ke Strašnické 10, Praha 10, tel. 0604-541680

Last Update: 23. 2. 2002
Contact: institute@terezinstudies.cz
Webmaster: www_admin@terezinstudies.cz