Zpráva předsednictva TI

Myslím, že mohu naše sněmy nazvat každoročním setkáním těch nejbližších přátel. Navzájem nás spojuje životní zkušenost, jež se nám často zdá být nesdělitelná, ale my ji přesto musíme a chceme stále sdělovat světu. To je motiv všeho našeho snažení. Bez něj by nebyla pochopitelná aktivita členů TI, z nichž by většina už dávno mohla žít v klidu a ústraní. I sama statistika o tom vypovídá tak přesvědčivě, že bych ráda na úvod této zprávy uvedla několik čísel o stavu našeho sdružení. V současné době máme v České republice 726 členů, z toho je většina - 593 - starších 70ti let. 380 nás žije v Praze. V zahraničí máme ve velmi podobné skladbě asi 480 členů, z toho 108 na Slovensku.

Letos uplyne 10 let od založení TI. Chci proto vyslovit upřímné poděkování všem, kdo se navzdory svému věku, zdravotním a osobním starostem přičinili o vskutku nemalé dílo TI. Bez nich bychom neměli Muzeum ghetta, bez nich by nebyla shromážděna a v podstatné míře také zveřejněna rozsáhlá dokumentace o tragedii židovského obyvatelstva v českých zemích a Slovenska, bez nich by stěží mohl být naplňován odkaz těch, kdo byli zavražděni, a řešeny sociální potřeby těch, kdo přežili. Platí o nás beze zbytku, že se nám ničeho nedostalo z nějaké moci úřední nebo ze soucitu, o všechno jsme museli svést zápas.

Takové hodnocení potvrzuje i bilance naší činnosti v údobí od minulého sněmu.

Přispěli jsme k dalšímu budování terezínského Muzea ghetta. Autorský kolektiv, jehož práce se zúčastnili i naši členové, dokončil scénář jeho nových expozic a bylo vyřešeno i jeho výtvarné pojetí. Podstatnou událostí je rovněž dokončení detašovaných expozic v Magdeburských kasárnách. 12. dubna 1999 byla otevřena výstava literatury a 15. března 2000 expozice o divadelní práci v ghettu. Prostory Magdeburských kasáren nabízejí nyní svým návštěvníkům, spolu s replikou vězeňské ubikace, nejširší přehled toho nevídaného fenoménu, jímž byla terezínská vězeňská kultura, jaký kdy byl vůbec představen. Budova je nyní společenským střediskem. V jeho půdním divadle, proměněném v zasedací sál, se např. na sklonku minulého roku uskutečnila mezinárodní konference o holocaustu, ze které je připravován sborník. V této souvislosti chci zdůraznit, že k expozici Muzea ghetta přispějeme i svou ediční prací. Budeme se v příštích letech ideově i finančně podílet na přípravě publikací k muzejním výstavám.

Významnými edičními počiny TI bylo vydání dalšího dílu Terezínské pamětní knihy, věnovaného německým vězňům ghetta, i ročenky Terezínských studií a dokumentů 1999, o nichž podá samostatnou zprávu Miroslav Kárný ve svém hodnocení činnosti Institutu TI.

S podporou našeho sdružení byly v minulém období vydány 3 publikace: Poslové obětí od Pavla Stránského, O hudbě v Terezínském ghettu Lubomíra Peduzziho (ve spolupráci s ŽO v Brně) a Průvodce po nacistických táborech, který připravilo Sdružení politických vězňů při ČSBS. Ke knižnímu vydání je připravena bakalářská práce Lucie Ondřichové o Fredym Hirschovi. Tuto pro nás všechny tak zajímavou studii jsme podpořili organizací studijní cesty autorky do Izraele a její přednášky na půdě Židovského muzea. K pozoruhodným edičním záměrům řadíme knihu o terezínském časopise Vedem, kterou letos vydá japonské nakladatelství paní Sachiko Hayaši v Katayamě. Je určena především japonské mládeži a jejího zpracování se zúčastní Jiří Kotouč.

V nakladatelství Sefer hodláme dotovat vydání publikace Čeští židé v Lodži, jejímž autorem je Richard Seemann. Vznikla z podnětu lodžských vězňů; autorova studijní cesta do archivů v Lodži byla hrazena Nadací TI.

Máme zájem na zveřejnění memoárových i jiných literárních prací našich členů o holocaustu. Buď knižním - pokud přinášejí nové poznatky, a tím přesahují rámec jen osobních vzpomínek - nebo alespoň formou zpracování pro archiv Památníku Terezín.

Náš člen III. generace Michal Frankl předložil výborný návrh na využití internetu, aby tématem holocaust mohly být osloveny školy a vznikly tak kontakty s učiteli i studenty, které by prohlubovaly jejich znalosti a podněcovaly živý dialog.

V naší ediční práci má nezastupitelné místo časopis Terezínská iniciativa, jehož poslední číslo je již také na internetu. Od minulého sněmu jsme vydali dvě čísla, 15 a16. Věnovali jsme pozornost nejenom obsahu, ale podařilo se zlepšit také grafickou úroveň časopisu. Zabýváme se nyní myšlenkou přikládat k němu i cizojazyčná resumé, neboť v zahraničí přibývá zájemců, např. z II. generace, kteří neovládají češtinu. Z ohlasu na časopis je patrné, že je důležitým a začasté i jediným prostředníkem našich vzájemných styků. Zasílejte nám své příspěvky, pište o všem, o čem si myslíte, že by mohlo zajímat i jiné členy.

Členové našeho sdružení se zasloužili o podnětný obsah panelových diskuzí na náměty Proč se nebránili a Umění v mezních situacích, které na 16.září 1999 připravilo Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze. Uvádím právě tuto přednáškovou akci, abych připomněla řadu vynikajících programů, jejichž byla součástí a které pod názvem Každý člověk má své jméno nastudovala rozhlasová stanice Vltava.

Naše výstavní a kulturní činnost sleduje především cíl prohloubit vědomosti o holocaustu mezi pedagogy a mládeží. Spolupracujeme v tomto směru s Památníkem Terezín. Získáváme školy k návštěvě Terezína rozesíláním informací a pozvánek, ale i podporou finanční ( platíme cestovné i vstupné). Jsou programově zacíleny tak, aby školní zájezdy věnovaly dostatek pozornosti právě Muzeu ghetta, protože v dřívější organizaci zájezdů do Terezína bylo ghetto často opomíjeno.

Rozvíjí se součinnost s dobrovolníky s Aktion Sühnezeichen z Německa a z Gedenkdienst z Rakouska, kteří pracují v Památníku Terezín a začleňují do svých projektů účast pamětníků z TI. Několik členů našeho sdružení opakovaně zajíždí na besedy do škol v Německu.

Poměrně rozsáhlá je naše spolupráce se zahraničními organizacemi. Má často povahu společných kulturních pořadů. Našimi partnery bývají např. Niedersächsischer Verein zur Forderung von Theresienstadt, Initiative Hans Krása v Hamburku, Stiftungsfond Hans Krása Terezín nebo Brandenburger Verein zur Förderung von Theresienstadt a samozřejmě Bejt Terezín v Givat Chaim Ichud.

Niedersächsischer Verein (Dolnosaský spolek) je velmi aktivní. Vydal např. knihu kreseb Helgy Hoškové Maluj, co vidíš a z těchto kreseb sestavil také výstavu s průvodními tiskovinami pro školní výuku. Výstava byla v loňském roce představena v české verzi také v pražském Clam-Gallasově paláci a tato verze byla věnována Památníku Terezín. U příležitosti Dnů setkání mládeže a dialogu generací letos v lednu v Berlíně byl uveden videofilm Bilder aus Theresienstadt, který rovněž vznikl z iniciativy tohoto spolku a jenž bude ještě proveden v české a anglické verzi.

Nadační fond Hans Krása, vedený paní Gaby Flatow, pořádá osobité kulturní prograny v Terezíně. Vloni to byl hlavně vynikající koncert na pamět bialystockých dětí. Nadace Hans Krása z Hamburku, již založila paní Jutta Witthoefft, uskutečnila v Terezíně koncert z děl hudebních skladatelů ghetta. Byl věnován památce Hanuše Schimmerlinga a Elišky Kleinové.

Početné jsou zahraniční přednášky a besedy našich členů či jejich účast na vědeckých konferencích a seminářích v zahraničí i u nás - z posledních uvádím alespoň Seminář pro učitele z Německa a Česka, který proběhl v lednu v Terezíně. V pravidelném korespondenčním i osobním styku jsme s Claims Conference, jíž vděčíme za granty na zdravotní fond.

V této kapitole o zahraničních stycích bychom neměli opomenout naše kontakty s vlastními členy v zahraničí. Nejde jen o zasílání zpravodaje, jsme často vůbec jediným prostředníkem jejich styků s rodnou zemí, na niž vzpomínají. Odpovídáme jim na četné dotazy a připravujeme zdokonalení jejich evidence, kterou převedeme na počítač.

Obdobnou kulturní, informační, vzdělávací činnost jako my se snaží rozvíjet také regionální organizace TI na Slovensku. Spolupráci s ní chceme prohloubit zastoupením slovenské organizace v našich orgánech a komisích. V současnosti usiluje TI v Bratislavě též o zlepšení informovanosti svých členů o přijatém zákoně týkajícím se odškodnění slovenských obětí holocaustu. Zákon se vztahuje i na občany, kteří v rozhodnou dobu žili na Slovensku a nyní jsou v České republice.

Vzhledem k pokročilému průměrnému věku členů našeho sdružení je rok od roku třeba věnovat více pozornosti sociálně zdravotní problematice. Jedná se často nejen o výpomoci finanční, ale také o poskytování jiných služeb, o pomoc v domácnosti, při úředních jednáních, při přemístění do domova důchodců, hospitalizaci a řešení různých mimořádných situací. Jistě nemusím zdůrazňovat, že je to práce snad ze všech oborů naší práce nejnáročnější. Tím více oceňujeme, že ji tak důsledně sleduje naše členka II. generace Věra Baumová. V roce 1999 dostala TI na zdravotní fond grant 60.000,- USD od Claims Conference. Z něj jsou vypláceny příspěvky na některé zdravotní pomůcky a léky. Sami bychom tuto složitou agendu obtížně zvládali a proto ji převzalo sociální odd. ŽO v Praze. To samozřejmě nemá naprosto žádnou souvislost s členstvím v ŽO, jsou to finanční prostředky určené obětem holocaustu. Jedenkrát měsíčně se schází koordinační výbor zdravotního fondu Claims Conference, v němž máme své zastoupení a který posuzuje náročnější žádosti jednotlivců i celých obcí. Grand na rok 1999 byl vyčerpán a na počátku letošního roku dostala TI přislíben nový grant ve výši 80.000,- USD. Vloni byly poskytnuty finanční výpomoci v celkové výši 38.708,- Kč také z fondu Engelmanových, z fondu Křišťálová noc, z daru Dr.Thuna.

Ráda bych vyzvedla obětavou sociálně zdravotní péči příznačnou také pro naše oblastní organizace v Ostravě, v Brně a na Slovensku. Starají se tam příkladně zvláště o své nejstarší a nepohyblivé členy, jak po stránce finanční a zdravotní, tak i společenské, aby uchovali vzájemný kontakt - např. formou návštěv v bytech, prostřednictvím brněnského Senior klubu atd.

Ekonomicky i eticky významná je v životě TI skutečnost, že jsme na sklonku roku 1999 mohli po 7 letech konečně převést do peněžních ústavů v České republice majetek z Rakouska, Německa a Švýcarska, který nám odkázali manželé Tomanovi. To nám umožňuje využívat úrokových výtěžků z Fondu manželů Tomanových i ostatní - třebaže skromnější - zdroje, jako jsou dary našich členů nebo účelově vázané fondy Dolnosaský, Křišťálová noc a Engelman, k akcím na paměť holocaustu, k historickému výzkumu, k ediční činnosti, výchově a výuce mladších generací, ke spolupráci s Památníkem Terezín a jinými institucemi.

Ve zprávě hospodáře budete seznámeni s hospodařením za uplynulý rok a s návrhem rozpočtu na rok 2000. Věřím, že tento rozpočet vám dovolí posoudit záměry našeho letošního hospodaření a že se k nim případně vyjádříte v diskusi.

Závěrem bych vám chtěla podat několik informací k našemu pracovnímu středisku, jímž je sekretariát. Od počátku minulého roku v něm na plný úvazek pracuje Marta Jodasová, příslušnice II. generace. Tajemnicí TI byla zvolena Milena Procházková. Máme nyní již značnou administrativní agendu, která je několikrát do roka provázena mimořádnými akcemi jako svoláním sněmu, organizováním zájezdů, rozesíláním zpravodaje, nyní je to např. dopis jimž jsme se obrátili na naše nejstarší členy, aby nás zpravili o svých zdravotních potížích a jiných starostech.

Přemístění našeho sekretariátu do Haštalské 20 velmi znesnadnilo styk se členy. Doufáme, že se brzy přestěhujeme do snadněji přístupné budovy v Jáchymově ulici č. 2.