Zpráva o Institutu Terezínské iniciativy

Terezínská iniciativa je zřizovatelem Institutu Terezínské iniciativy a proto je samozřejmé, že na každém sněmu Terezínské iniciativy podáváme zprávu o naší činnosti. Tato činnost spočívala především v rozvíjení našich dlouhodobých projektů, ale i v zahájení některých nových.

Samozřejmě jsme pokračovali ve vydávání Terezínských studií a dokumentů v české i německé verzi, do nichž loni přispělo 26 autorů našich, izraelských a německých. Považujeme za správné, že se tyto sborníky neomezují příliš úzce jen na vlastní terezínskou tematiku, ale pojímáme ji v širší souvislosti, také o tom, co předcházelo a co následovalo, co vypovídá Terezín k obecnější problematice holocaustu. Přitom usilujeme, aby tento sborník se neobracel pouze k odborníkům, ale k mnohem širšímu okruhu čtenářů. Naši američtí přátelé, kteří vydávají sborník Review, nám sdělili, že uvažují, aby místo něho se začali autorsky i finančně podílet na vydávání Terezínských studií a dokumentů také v anglické verzi. S Bejt Terezin jsme se dohodli, že společně připravíme k hebrejskému vydání alespoň jeden svazek Terezínských studií a dokumentů, který by obsáhl pro izraelského čtenáře nejzajímavější tam publikované články.

Jsme rádi, že můžeme oznámit dokončení třetího dílu Terezínské pamětní knihy, věnované 42 tisícům vězňů, deportovaných do Terezína z Německa. Podařilo se dokončit toto dílo po více než čtyřleté práci širokého kolektivu našich, německých a izraelských historiků a archivářů. Byli bychom rádi, aby tato téměř devítisetstránková publikace splnila své pietní poslání, ale aby také zejména v Německu samém přispěla k pravdivějšímu poznání toho, čím privilegovaný Terezín byl ve skutečnosti.

Při rozvíjení našeho computerového projektu pokračujeme v přípravách dalšího svazku Terezínské pamětní knihy, tentokrát věnované rakouským židům v Terezíně. Hlavním našim letošním cílem ovšem je konsolidovat naši databázi tak, abychom mohli přikročit k jejímu využití k hlubšímu sociologickým průzkumu onoho nuceného společenství, ve kterém jsme v terezínském ghettu žili.

Náš Institut se velmi intenzívně podílel na přípravě a jednání Mezinárodní konference Fenomén holocaust, konané na Pražském hradě a v Terezíně. Velký mezinárodní ohlas měla předložená zpráva o výsledcích výzkumu o arizacích zlata, jiných drahých kovů a šperků, který vypracovala skupina vědců řízená ředitelkou Institutu Terezínské iniciativy Jaroslavou Milotovou. Tato skupina historiků pokračuje ve výzkumu arizačního procesu i letos. V listopadu hodláme zorganizovat mezinárodní vědeckou konferenci, na které výsledky předložíme a posoudíme.

Naše výzkumy jsou samozřejmě k dispozici také při prosazování různých druhů odškodnění, individuálního i obecnějšího, zejména při jednáních o odškodnění za otrockou a nucenou práci, při kterých nás účinně zastupují Felix Kolmer, Oldřich Stránský a také Karel Brožík. Na konferenci expertů, svolanou do Buchenwaldu, jsme museli těžce čelit pokusům vyřadit české totálně nasazené z nároku na odškodné. Definitivně se také prosadilo, že i vězňové Malé pevnosti byli zahrnuti do kategorie otrocké práce.

Památníku Terezín náš Institut pomohl další etapou pokročit při budování nové expozice v Muzeu ghetta a letos pomůžeme napravit nedostatky, které se projevily v prvním patře už nové expozice. Kromě toho loni i letos jsme přispěli a ještě přispějeme k restaurování sbírek výtvarných prací vězňů, vzniklých v ghettu.

Pokračuje budování naší vědecké knihovny, jejíž fond už čítá více než 2600 svazků. Její význam spočívá v tom, že neustále dokupujeme nejnovější zahraniční vědeckou literaturu, vztahující se k Terezínu a holocaustu,, která nám a našim spolupracovníkům umožňuje seznamovat se s nejnověji publikovanými výsledky vědeckého výzkumu v zahraničí. Knihovna je využívána stále širším okruhem studentů. Knihovnice Eva Dušková vydává čtyřikrát ročně přehled všech knižních přírůstků. Katalog naší knihovny bude přístupný i na naší nově instalované internetové stránce.

Institutem financované studium v zahraničních archivech, konkrétně v Izraeli a v Cáchách, umožnilo Lucii Ondřichové vypracovat zdařilou diplomovou práci o Fredym Hirschovi a studium v newyorském archivu Jointu umožnilo Lukáši Přibylovi napsat objevnou studii o deportacích do Niska, zejména o osudu třetího transportu tam směřujícího. Jeho studii letos publikujeme. Jaroslava Milotová a já jsme prozkoumali v Tel Avivu a Jeruzalémě dosud zcela nevyužité dokumenty archivu Institutu Lavon a Ústředního sionistického archivu, které obohatí naši historiografii zejména o znalosti toho, co se o Terezíně vědělo v zahraničí, jakou úlohu hrál Terezín v zahraničně politickém manévrování Německa, ale také o mnohosti cest, jakými se ubírala pomoc Terezínu.

V nakladatelství Sefer začínáme vydávat Knižnici Institutu Terezínské iniciativy, kde by měly vycházet studie přesahující svým rozsahem možnosti sborníku Terezínské studie a dokumenty. První z připravených svazků je věnován protižidovskému zákonodárství v protektorátu. Je to přepracovaná disertační práce dr. Heleny Petrův. Připraven je svazek o historii židovských spolků v Čechách a na Moravě a o jejich likvidaci v době německé okupace, připravuje se k vydání diplomová práce Lucie Ondřichové o Fredy Hirschovi a samozřejmě také závěrečná zpráva komise historiků o arizacích, o které jsem již hovořil.

Na naše projekty nám v roce 1999 poskytla Spolková republika Německo, její ministerstvo zahraničí, celkem 3,267.000 Kč a stejnou částku nám poskytuje i letos.

Z poskytnuté dotace použil Institut Terezínské 820 tisíc na vydání Terezínských studií a dokumentů 1999 v obou jazykových verzích, 881 tisíc na vydání třetího dílu Terezínské pamětní knihy, 318 tisíc na computerový projekt Terezín VIII. Památníku Terezín na uvedené dva projekty poskytl 650 tisíc. Na vědeckou knihovnu Institutu bylo využito 221 tisíc, na financování studia v zahraničních archivech 200 tisíc, na správní režii 210 tisíc korun.

Německé velvyslanectví překontrolovalo vyúčtování poskytnutých prostředků a potvrdilo jeho správnost.

Za zaznamenání stojí, že Institut vedle dosavadní tradičně dobré spolupráce s Památníkem Terezín navázal mnohostrannou spolupráci i s Židovským muzeem v Praze. Tato spolupráce mimo jiné právě umožnila zahájit nový projekt - Theresiania, jehož cílem je připravit vědeckou edici základních dokumentů o historii terezínského ghetta.

Zbývá dodat, že ve správní radě Institutu došlo k jedné změně. Po uplynutí svého funkčního období odešel z ní prof. Václav Pavlíček a nahradil ho docent Drahomír Jančík, ředitel Ústavu sociálních a hospodářských dějin Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Zemřelého Hanuše Schimmerlinga v dozorčí radě nahradil Pavel Werner.