27. leden - trvale dnem boje proti nacismu

V den 55. výročí osvobození koncentračního tábora se Osvětimští sešli na Pražském hradě v Rudolfově galerii. V poledních hodinách mezi ně přišel prezident republiky Václav Havel s izraelským ministrem zahraničí Davidem Levym. Už skutečnost, že se setkání konalo na Hradě, dalo mu sváteční, opravdu slavnostní, ale také výrazně pracovní charakter.

Shromáždění zahájil předseda Sdružení osvobozených politických vězňů Oldřich Stránský. Zprávu o činnosti historické skupiny ČSBS Osvětim přečetla místo nemocného předsedy Roberta Bartka Věra Kellnerová. Ve svém úvodu zpráva hodnotí dvacáté století, v němž kromě obrovského rozvoje techniky došlo také ke dvěma světovým válkám a k nesmírnému utrpení, jež se projevilo zejména vyvražděním šesti miliónů Židů z evropských států nacisty. Zpráva pak vykresluje Osvětim a také Birkenau a další tábory, živoření i smrt zejména v plynových komorách. Všichni to známe z vlastní zkušenosti.

S nesmírným zaujetím vyslechli účastníci shromáždění projev místopředsedy Senátu Petra Pitharta. V úvodu svého vystoupení se zamyslel nad těmi, kteří nechtějí o Osvětimi nic slyšet i nad těmi, kteří pravdu o něm zpochybňují či popírají. Uvažoval také o tom, zda o Osvětimi psát a mluvit: Mnozí tvrdí, že pouhé opakování ubírá na závažnosti sděleného. Také proto se používají slova s jediným a nepřenosným významem: holocaust, šoa.

Petr Pithart mluvil na tomto shromáždění o těch, kteří o Osvětimi lžou. O shromáždění příslušníků Vlastenecké fronty, konaném vloni 28. října na Vítkově, o slovech předsedy této skinhedské organizace Vladimíra Skoupého, který prohlásil, že žádné vyhlazování Židů nikdy nebylo a dodal: A i kdyby... Senátor Pithart pak hovořil o dalším postupu v této věci, o malém zájmu televize i o tom, že za tuto evidentní osvětimskou lež nebyl nikdo odsouzen. Zdůraznil, že naše zákony jsou v této oblasti nedokonalé a na závěr řekl: Právě proto, že máme převážně takové právo, jsem připraven veřejně podpořit každou iniciativu, která by náš právní řád doplnila o ustanovení trestající osvětimskou lež. Bude-li třeba, jsem připraven ujmout se zákonodárné iniciativy. Jsem si jist, že nebudu sám.

Odpolední jednání zahájil svým pozdravem prezident republiky Václav Havel. Mimo jiné řekl, že významnou otázkou stockholmské konference o holocaustu, jíž se předchozího dne zúčastnil, byla otázka jak se to všechno mohlo stát, kdo to zavinil, kdo to usnadnil. Prezident Havel pak vyslovil svou podporu návrhu, aby 27. leden byl významným dnem, v němž bychom si připomínali minulost a kladli si otázky, do jaké míry se o ní stále ještě ví nebo naopak proč někteří by na ni rádi zapomněli nebo ji dokonce problematizovali. My také podporujeme rozmanité projekty, které mají přispět k tomu, aby od mládí mladí lidé věděli, co se všechno stalo a co je třeba dělat, aby se nic takového už nikdy stát nemohlo.

David Levy, ministr zahraničí státu Izrael, kromě dalšího řekl, že to, co se stalo, je hlubokou jizvou v srdci celého lidstva. Pokládám za velmi důležité, aby vědomí zodpovědnosti přecházelo z generace na generaci.

Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jakub Čermín požádal účastníky konference, aby byli vnímaví k bolesti druhých. Pravé štěstí spočívá ve vnitřní síle člověka, aby dovedl překonávat překážky, které mu život nastražil.

Konferenci krátce pozdravil také zemský rabín Karol Sidon, místopředsedkyně ČSBS A. Dvořáková, mluvčí biskupské konference Daniel Herman a starosta ČOS Miloslav Pleskač. Petr Uhl ve svém vystoupení mj. uvedl, že v lednu předal vládě návrh na trestní postih i slovních projevů nenávisti, zpochybňujících holocaust.

Za nejdůležitější ze závěrů konference je třeba považovat požadavek vyhlášení 27. ledna, dne osvobození Osvětimi, za významný den, den obětí nacismu a den boje proti násilí, rasismu, antisemitismu a xenofobii.

Dodejme ještě, že z l8 vyznamenaných byla většina členů Terezínské iniciativy a že konference se setkala se zájmem médií.