Seitenkopf ueberspringen
Theresienstädter Initiative: über TI | Newsletter TI
Institut Theresienstädter Initiative: über ITI | Publicationen | Datenbank | Flüchtlinge | Bibliothek
Home > über TI > Newsletter TI > Nr. 16

Vzorové stanovy židovské obce a názor Žida z ulice

V těchto týdnech jsou na představenstvech a shromážděních členů židovských obcí projednávány Vzorové stanovy ŽO, předložené a schválené Federací židovských obcí. Po pozorném přečtení tohoto významného dokumentu nezbývá než konstatovat, že jeho autoři toho o smýšlení a názorech nás, velké většiny Židů v České republice, jakož i o demokracii příliš mnoho nevědí. Vědí však, jak postupně ovládnout život v jednotlivých obcích, a proto tyto "stanovy".

Základní prostředek jak získat minoritě rozhodující vliv proti ostatní většině je dán článkem č. 2. Tento článek, nazvaný Řádné členství rozděluje členy obce na "řádné" a "mimořádné". Dále cituji doslovně z odstavce 1: Řádné členství v ŽO může být žadateli (telce) přiznáno při splnění jedné z podmínek:

  1. Je-li nebo byla-li matka žadatele (telky) prokazatelně Židovka,
  2. podrobil-li se žadatel (telka) halachické konverzi.
Rozhodující tedy není například skutečně prožitý holocaust, ale halachický výklad židovství. Avšak ani ten, kdo splňuje jeden z bodů a) či b) ještě nemá vyhráno. Další podmínka je formulována v odstavci č. 2 téhož článku. Cituji: "Představenstvo ŽO přijímá řádné členy podle jejich žádosti na základě stanoviska rabinátu ŽO, či kolegia duchovních ŽO"... (podtrženo autorem).

Více snad dodávat netřeba. Jen snad to, že do představenstva obce mohou být dle čl. 4, odst. 3 voleni pouze řádní členové. Jedině tím se totiž liší právy a povinnostmi od členů mimořádných. Normálně myslící člověk nemůže pochopit, proč ta hrstka, která tu ještě žije, se má členit na řádné a mimořádné Židy. Ale právě proto je normálně myslící. Jinak ovšem máme to, co jsme si dík naší pasivitě vysloužili. Budou-li v současné podobě vzorové stanovy v jednotlivých obcích schváleny, pak jejich činnost, včetně majetkových dispozic, přejde postupně na jejich rabináty nebo kolegia duchovních.

Na několika místech stanov (čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst.1) je v souvislosti s náboženským životem obce zvlášť uvedeno, že musí být v souladu s "halachickými předpisy". Jakýkoli reformní přístup se tedy předem, bez jakéhokoli případného přihlédnutí k přání členů obce, zamítá. A co teprve ti, kteří své židovství vnímají jinak než náboženstvím. Budou zřejmě ukamenováni. Ve stanovách o tom není zatím ani zmínka. Ale to napraví snadno dodatek č.1.

Co dodat závěrem? Zdálo by se, že po tom všem, co jsme v uplynulých šedesáti letech v této části světa zažili a kolik nás tu ještě zůstalo, nemůže nějaká myšlenka jedněch ovládat ty druhé vůbec vzniknout. Pakliže však dochází i k organizovanému úsilí takové myšlenky uskutečnit, pak není v naší komunitě něco s demokracií v pořádku.

Soudím, že každý z nás, kdo se cítí být Židem, bez ohledu zda věřícím či nevěřícím, uznávající obřad halachický či reformní, pocházející z židovských rodičů či jen z židovské matky nebo jen z židovského otce, obřezán či neobřezán má svaté právo být rovnoprávným členem obce. Volit a být volen do vedení obce. O tom všem mohou a musí rozhodovat členové obce prostou většinou a jejich hlasy jsou si rovny. Vliv duchovních může být jen takový, jaký si svojí důvěryhodností, obětavostí a užitečností získají. Nemůže být proto stanovami dekretován. Nikdo nemá právo omezovat kohokoli v jeho náboženském vyznání a způsobu, jakým ho projevuje. Nikdo nemá právo zpochybňovat lidskou hodnotu nevěřícího. V první řadě jsme totiž všichni lidé.

Letzte Aktualisierung: 20. 11. 1999
Kontakt: institute@terezinstudies.cz
Webmaster: www_admin@terezinstudies.cz