Z nových knih

Mehr Glück als Verstand se jmenuje vlastní životopis izraelské spisovatelky, publicistky a vynikající překladatelky české literatury do hebrejštiny Ruth Bondyové. Živé, barvité a navýsost upřímné vyprávění, začínající kapitolou Praha - má láska, vede čtenáře cestou do Terezína a rodinného tábora v Birkenau, zamýšlí se nad příčinami přežití, vypráví o životě po holocaustu v Praze a v Izraeli, o lidech a událostech, s nimiž se jako novinářka setkávala a vyrovnávala. Kniha vyšla nejprve v Izraeli, nyní v německém nakladatelství Bleicher. Jedna z kapitol (Přežití) vyšla v Theresienstädter Studien und Dokumente 1998. Ruth Bondyová je stálou spolupracovnicí této naší edice. V letošním českém i německém vydání vychází její studie Zázrak s chlebem, ve které je poprvé představeno nepatetické hrdinství židovského chlapce Heinze Prossnitze.

Český čtenář zná historii dvou slovenských židovských vězňů, kteří v dubnu 1944 uprchli z vyhlazovacího tábora v Birkenau, z vyprávění Rudolfa Vrby, které nakladatelství Sefer vydalo loňského roku pod titulem Utekl jsem z Osvětimi. Svědectví druhého, Alfréda Wetzlera, vyšlo u nás v roce 1966 jako autobiografický román Jozefa Lánika Co Dante neviděl. Zatímco Walter Rosenberg si ponechal do svého dalšího života jméno, na které mu po útěku slovenský odboj obstaral falešné osobní průkazy, a už zůstal Rudolfem Vrbou, Wetzler si své jméno z časů odboje, Jozef Lánik, ponechal jen jako literární pseudonym. Múzeum židovskej kultúry v Bratislavě vydalo letos už čtvrté vydání Lánikova románu. Připojilo k němu doslov Alexandera Matušky, který napsal k jejímu prvnímu vydání a ve kterém Lánikovu knihu označil za "náš nejlepší román ve svém žánru". Doslov ke čtvrtému vydání nadepsal Miroslav Kárný O autorovi a skromném hrdinství.

Význam zprávy Wetzlera a Vrby, kterou po svém útěku sepsali v Žilině, je nedocenitelný. Do nejmenších detailů popsali exterminační mechanismus, objasnili metody industrializovaného vraždění, s dokonalou znalostí očitých svědků vysvětlili technickou záhadu, jak lze vyvražďovat statisíce, ba i miliony. Jejich zpráva děsila svým odhalením, jak je vlastně jednoduchá, investičně, technicky a materiálově nenáročná.

Wetzlerův román se vyznačuje důstojnou střízlivostí při líčení událostí. Autor se nebojí přiznat ke svým slabostem při útěku. Hrdinou jeho knihy jsou osvětimští vězňové, nikoli on sám. Jeho osobní hrdinství vystupuje z románu skromně jako jeden z článků v řetězci s jinými - podobnými. Takový jako byl Wetzler ve své knize, takový byl i jeho osobní poválečný život. Žil způsobem sobě vlastním, skromně, nehledal ve vykonaném "ni zisk, ni slávu", ale usiloval aby na osvětimské poselství nezapomněly současné, ani budoucí generace. Trpce snášel, že ho umlčeli zejména v době "normalizace" sedmdesátých a osmdesátých let. Zemřel 8. února 1988.

Zatímco vychází už desátý svazek ediční řady Terezínské studie a dokumenty, připravuje se k vydání první svazek nově zakládané Knižnice Institutu Terezínské iniciativy. Jejím posláním bude publikovat menší studie, zabývající se různými stránkami "konečného řešení židovské otázky".

Jako první svazek této knižnice byla připravena disertační práce odborné asistentky Právnické fakulty Karlovy univerzity dr. Heleny Petrův Právní postavení židů v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1941). Knížka není jen prostým soupisem nejdůležitějších protižidovských protektorátních a říšských v protektorátu platných legislativních opatření, ale obsahuje také obecnější charakteristiky a analýzy protektorátní, zejména protižidovské legislativy. Jde o cennou pomůcku pro badatele a všechny zájemce, zabývající se historií protektorátních let.