Preskoc hlavicku stranky
Terezínská iniciativa: TI | časopis TI
Institut Terezínské iniciativy: ITI | publikace | databáze | uprchlíci | knihovna
start > TI > časopis TI > č. 19

Zpráva o činnosti Terezínské iniciativy

Dagmar Lieblová

Na podzim letošního roku uplyne šedesát let od začátku židovských deportací do koncentračních táborů. Před válkou žilo v českých zemích více než 130 000 židovských občanů. Podíleli se podstatně na utváření podoby této země, její kultury, vědy, umění, na výstavbě jejího průmyslu, nechyběli u žádného užitečného díla. Dnes žije v České republice jen 731 členů Terezínské iniciativy. Opravdu není nijak samozřejmá skutečnost, že tak malá skupina občanů, ti, kdo zázrakem přežili holocaust, našli v sobě sílu k zápasu o zachování národní paměti na osud a práci svých předcházejících generací a zejména svých zavražděných rodičů, sester, bratrů a nesčetných přátel. Měli jsme hodně starostí se svým návratem do svobodného života, ale nikdy jsme nezapomínali na duchovní odkaz a dokumentaci tragédie naší židovské pospolitosti.

Chceme proto i letošní výroční zprávu začít právě z tohoto konce. Uskutečnilo se několik edičních záměrů  Terezínské iniciativy. Na prvním místě bychom chtěli uvést publikaci Ghetto Litzmannstadt, 1941-1945, dokumenty sestavené dr. Richardem Seemannem. Byl tak alespoň zčásti splacen dávný dluh obětem lodžského ghetta, do kterého bylo vůbec prvními transporty z Prahy v říjnu a listopadu 1941 odvlečeno 5000 občanů.

O činnosti  Institutu Terezínské iniciativy uslyšíme zvláštní zprávu. Přesto bychom chtěli zmínit jeho nově založenou knižnici. Jako první svazek v ní vyšla publikace Právní postavení židů v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1941), kterou napsala Dr. Helena Petrů.

Vyšly již také Terezínské studie a dokumenty 2000. Je to v české verzi už pátý svazek této pravidelné ročenky, jejímiž editory byli Miroslav Kárný, Margita Kárná a nyní také Eva Lorencová. Jen tato česká řada obsahuje v souhrnu na 2000 stran dokumentů zásadního významu. Nechceme pominout ani zaslouženou poctu, jíž se dostalo 3. dílu Terezínské pamětní knihy, věnované obětem ghetta z Německa. Toto dílo, vzniklé pod vedením Miroslava Kárného, bylo 13. června 2000 veřejně prezentováno ve Frankfurtu nad Mohanem slavnostním aktem, který uspořádaly Fritz-Bauer-Institut, tamější židovská obec a Německo-česká společnost.

Je docela možné, že oficiální historiografie zůstala něco dlužna tématu holocaustu, ale naše sdružení se snaží mezeru vyplnit. V tokijském nakladatelství Šinjóron vyšla obsažná kniha o terezínském časopise Vedem, kterou napsala Sačiko Hajaši ve spolupráci s Jiřím Kotoučem. Je povzbuzující sledovat, jaký ohlas má tato práce; recenze o ní přinášejí japonský tisk i rozhlas.

Od minulého sněmu jsme vydali dvě dvacetistránková čísla časopisu Terezínská iniciativa. Před vydáním každého čísla se schází redakční rada, která věnuje pozornost nejen obsahu, ale i grafické podobě časopisu. Dokázali bychom ročně vydat i 3 nebo 4 čísla, ale bylo by zapotřebí, abyste častěji psali o všem, co pokládáte za zajímavé.

Osobitým přínosem byly také výtvarné výstavy. Dne 25. června 2000 jsme uspořádali zájezd na vernisáž putovní výstavy díla Friedl Dicker-Brandeisové v Českém Krumlově. Rozsáhlý soubor na nás hluboce zapůsobil. Pokud někteří z nás litovali, že nebyly více uplatněny kresby dětí, jež Friedl v Terezíně vyučovala, rádi doplňujeme zajímavou informaci: Z Českého Krumlova byla výstava přenesena do Paříže, kde jako paralelu k ní uspořádalo Musée d art et d histoire du Judaisme přehlídku dětských novin z terezínského ghetta. Pařížanům byly představeny noviny Kamarád, Hlas z půdy Q 306, Rim, Rim, Rim a zvlášť obsáhle Vedem.

Izraelská malířka Chava Presburgerová se po ročním odstupu představila ve Španělské synagoze od září do prosince 2000 dalším souborem kompozic nazvaným Beit Levitus - vzpomínky na rodinný dům. Zvláště oceňujeme, že v tvorbě této malířky se promítá téma holocaustu tak, jak je my sami po létech vnímáme.

Putovní výstavu portrétů některých členů  Terezínské iniciativy připravila v letech 1998-2000 německá fotografka Undine Hradil. Výstava se konala pod názvem Zázrak, že žiji - očití svědkové holocaustu vyprávějí od 15. 11. do 22. 12. 2000 v pražské Novoměstské radnici.

Snažíme se účinně přispět k poznání a pochopení událostí čtyřicátých let zvláště mezi mládeží a jejími učiteli. V loňském roce nečekaně vzrostl počet návštěv školních tříd a jiných skupin v Terezíně. Některé organizační a programové nedostatky způsobovaly, že dříve mnohé školy omezovaly svou návštěvu Terezína na Malou pevnost. S výchovným oddělením  Památníku Terezín jsme se proto dohodli, aby školní zájezdy, které i finančně podporujeme, věnovaly zvláštní pozornost právě ghettu.

K oživení zájmu škol v roce 2000 přispělo také pozvání, které jsme zaslali spolu se  Vzdělávacím centrem Židovského muzea. Přibylo i dvoudenních zájezdů, v nichž žáci pracovali podle vlastních programů či projektů, vyhlášených Ministerstvem školství, např. na náměty Zmizelí sousedé, Prázdná místa, Holocaust - svědomí lidstva. Návštěvnost ghetta posílily také semináře pro učitele, pořádané Vzdělávacím centrem ŽM a Památníkem Terezín. Na těchto seminářích spolupracovali i členové Terezínské iniciativy, což podnítilo nové žádosti o besedy s pamětníky z našich řad. Těší nás zjištění, že výtvarné a literární práce žáků, inspirované návštěvou ghetta, dokládají porozumění smyslu boje proti antisemitismu.

S obdobnými cíli jsme v r. 2000 spolupracovali s dobrovolníky z Aktion Sűhnezeichen, kteří se v Terezíně starají o skupiny mládeže z Německa. Pokrok v činnosti výchovné komise přineslo také založení internetové stránky Terezínské iniciativy, o kterou se stará Michal Frankl.

V minulém čísle Terezínské iniciativy byl otištěn přibližný seznam vychovatelů a pedagogů, kteří v ghettu pečovali o děti a mládež. Bylo by užitečné, kdybyste nám sdělili další údaje či zpřesnění k tomuto tématu, které zasluhuje zevrubnějšího zpracování.

Jak jsme již připomněli, má naše sdružení 731 členů v České republice, v zahraničí na 380 členů. Jsme rádi, že máme mezi sebou alespoň těch 50 příslušníků 2. a 3. generace, ale nás ostatní čas nešetří. Ze členů žijících v ČR je pouze 20 narozených v letech 1940-1945, 122 ročníků 1930-1939, 407 ročníků 1920-1929, 182 ročníků 1900-1919. Toto naše věkové složení klade rok od roku větší nároky na práci sociálně zdravotní komise TI. V roce 2000 jsme dostali grant Claims Conference ve výši 80 000 USD. Je čerpán podle podmínek Claims Conference ve spolupráci se sociálním oddělením Židovské obce v Praze. Umožňuje přispívat na zdravotní a ergoterapeutické pomůcky, některé druhy léků, zubní protetiku, naslouchadla, brýle, inkontinentní potřeby apod. všem, kdo přežili protižidovskou perzekuci. Každý měsíc se schází koordinační výbor Zdravotního fondu CC. Jeho předsedou je nyní Tommy Karas a po 2 členech v něm mají zastoupení  Terezínská iniciativa, Židovská obec v Praze a Federace židovských obcí. Zde se posuzují zejména složitější žádosti jednotlivců a obcí a také se upravují pravidla pro vyplácení příspěvků podle proměnlivého stavu finančních zdrojů. S potěšením vám můžeme sdělit, že jsme již obdrželi polovinu dalšího grantu na rok 2001, ve výši 40 000 USD, takže díky této velkorysé pomoci Claims Conference bude péče o přeživší holocaust pokračovat i nadále.

Kromě příspěvků z grantu CC poskytla Terezínská iniciativa z vlastních prostředků finanční pomoc šesti členům TI v souhrnné výši 20 500 Kč a dvěma dalším členům v celkové výši 10 000 Kč. Sociálně zdravotní komise TI se však věnuje nejen finančním příspěvkům našim členům. Ve spolupráci se sociálním oddělením ŽOP navštěvuje například starší a nemocné osoby, radí jim, jak požádat o příspěvek nebo zapůjčení zdravotních pomůcek, vyhledává nové klienty. Členové komise se zúčastňují semináře pro zaměstnance a dobrovolníky v sociální oblasti, který pořádá každoročně sociální oddělení ŽOP. Součinnost s tímto oddělením je velmi přínosná, zajišťuje mnoho konkrétních služeb pro seniory, které by dobrovolníci jinak opatřit nemohli.

Snad jsme se právě zde dostali na to správné místo naší výroční zprávy, kde chceme poděkovat všem dobrovolným spolupracovníkům našeho sdružení. Jsou namnoze staří, tu a tam by sami potřebovali pomoc, avšak více je zajímá myšlenka, které slouží.

Naše zpráva by nebyla úplná, kdybychom se nezmínili o zahraničních stycích TI.

Tradičně se týkají těchto oblastí:

Styk s našimi zahraničními členy. Posíláme jim Zpravodaj, odpovídáme jim na případné dotazy, vedeme jejich evidenci. Od minulého sněmu byla převedena i evidence zahraničních členů na počítač v kanceláři TI. Zjednodušilo to podstatně práci. Např. i štítky na časopis můžeme tisknout sami. Během loňského roku jsme poslali dopis všem členům v zahraničí s dotazem, zda mají zájem i nadále o časopis a prosbou o případný příspěvek na poštovné. Ohlas byl poměrně slušný. Řada lidí poslala alespoň něco. Náš časopis vychází nadále pouze česky. Za úvahu by stála možnost uveřejňovat alespoň krátká cizojazyčná resumé na internetu, aby se s jeho obsahem mohli seznámit i ti, kdo už neumějí nebo ani nikdy neuměli česky.

Styk s naši sesterskou organizací  Bejt Terezín. V loňském roce se tam konalo v květnu mezinárodní setkání bývalých terezínských vězňů. Z rozhodnutí předsednictva TI se tohoto setkání účastnila předsedkyně. Zprávu o tomto setkání přineslo poslední číslo našeho Zpravodaje.

Kontakty se zahraničními organizacemi přátel a podporovatelů Terezína. Jsou to např.  Niedersächsischer Verein zur Förderung von Theresienstadt/Terezín e.V.), Stiftungsfond Hans Krása , Terezín (Gaby Flatow), Brandenburger Verein zur Förderung von Terezín/Theresienstadt aj.

Styky s těmito organizacemi se často prolínají se styky kulturními.

Niedersächsischer Verein (Dolnosaský spolek) je velmi aktivní. Již loni jsme se zmiňovali o vydání knihy kreseb Helgy Hoškové Maluj, co vidíš. O výstavu kreseb k této knize je neustále velký zájem. Po mnoha místech v Dolním Sasku už proběhla i v dalších Spolkových zemích. Nedávno měla např. vernisáž v Zemském sněmu Saska-Anhaltska v Magdeburku. Videofilm Bilder aus Theresienstadt/Terezín, který měl premiéru loni v Bundestagu v Berlíně, již existuje v české a anglické verzi, plánuje se i verze italská.

Nadační fond Hanse Krásy vedený paní Gaby Flatow pořádá kulturní programy v Terezíně. V loňském roce to bylo několik vynikajících koncertů v terezínském Kulturním domě. Jeden z nich se konal u příležitosti předání klavíru věnovaného japonskou iniciativou Křídlo pro Terezín.

Nadace Hans Krása z Hamburku vedená paní Witthoefft uspořádala na podzim koncert na půdě Magdeburských kasáren z děl autorů terezínského ghetta.

Činnost našich členů v zahraničí. Sem patří přednášky a besedy některých členů TI z Česka v zahraničí, ať už na školách či u příležitosti uvedení Brundibára či výstavy kreseb Helgy Hoškové. Ale i někteří naši členové žijící v zahraničí vyvíjejí podobnou činnost. Bohužel se o ní dovídáme spíše náhodou a sporadicky.

Styk s dárcovskými organizacemi -  Claims Conference- poskytování grantů na zdravotní fond. Jak jsem se zmínila, obdrželi jsme grant i na rok 2001, podobně jako v několika minulých letech. Tomu ovšem předchází vždy poměrně rozsáhlá korespondence s příslušným pracovníkem CC a porady s pařížským zástupcem Jointu p. Bar-Chaimem při jeho návštěvách Prahy.

Korespondence se zahraničím. Patří rovněž do této oblasti. Často se na nás obracejí nejrůznější lidé s žádostmi o všelijaké informace týkající se terezínského ghetta resp. jeho vězňů. Tuto korespondenci vyřizuje zpravidla předsedkyně ve spolupráci se sekretářkou, která rozesílá faxy a e-maily.

Rozsah činnosti  Terezínské iniciativy se zřetelně obráží i v agendě našeho sekretariátu, spjaté např. s vedením účetních dokladů a nyní navíc i s ověřováním faktur za jízdné školám, které navštívily Terezín, s vedením evidence našich i zahraničních členů. Korespondence a odbavování zásilek, organizace sněmu, kulturních pořadů či zájezdů, to vše vyžaduje spousty práce. Všem, kdo se na ní podílejí, upřímně děkujeme!

Na podzim letošního roku bychom chtěli veřejnosti připomenout 60. výročí zahájení židovských deportací do ghett a vyhlazovacích táborů.

Učiníme tak zejména koncertem, jenž bude uspořádán v soboru 13. října 2001 v pražském Rudolfinu. Bude uveden projevem státního představitele. Vystoupí Pražská filharmonie s dirigentem Tomášem Hanusem. V den 60. výročí odchodu prvního transportu z Prahy do Lodže, dne 16. 10. 2001, se sejdeme v Terezíně. Program na tento den jste obdrželi. K 60. výročí příchodu prvního transportu AK do Terezína budou v Muzeu ghetta otevřeny nově koncipované expozice. Počet a rozsah pamětních pořadů bude o něco skromnější než tomu bylo před 10 lety k výročí padesátému. Jsme ovšem také starší a klademe si úkoly, na které stačíme.

A co říci na konec?

Vyslovit přání, abychom se při všech těchto akciích a na příštím sněmu TI zase všichni ve zdraví sešli.

Dagmar Lieblová
Poslední změna: 21. 8. 2001
Kontakt: institute@terezinstudies.cz
Webmaster: www_admin@terezinstudies.cz