V minulém roce vyšla v brněnském nakladatelství kniha Pavla Kohna Kolik naděje má smrt s podtitulem Židovské děti z poválečné akce zámky
vzpomínají.
Autor shromáždil čtyřiadvacet výpovědí někdejších dětí, které spojoval nejen osud těch, kteří
přežili holocaust, ale zejména pobyt v ozdravovnách, které řídil a vedl po válce Přemysl Pitter.
Československá vláda poskytla židovským dětem, které se vracely často bez rodičů a bez
jakýchkoliv příbuzných z nacistických koncentračních táborů, pobyt v ozdravovnách v
zabavených zámcích nedaleko Prahy.
Přemysl Pitter byl křesťanský humanista, který se po první světové válce stal zaníceným
pacifistou a rozhodl se věnovat svůj další život sociální práci pro děti trpící nedostatkem lásky
a rodinného tepla. Velikou oporou mu byla švýcarská spolupracovnice Olga
Fierzová.
Čtyřiadvacet životních příběhů je další kamínek (nebo čtyřiadvacet kamínků) do mozaiky
lidského utrpení a zároveň ohromné síly a vůle přežít a začít znovu a znovu. V knize jde o
osudy, které si jsou navzájem velmi podobné, a přitom jsou natolik originální a jedinečné, jak
jen lidský život je.